Město Istanbul v nedávné době obohatila jedna neobyčejná kulturní instituce. Pages je první arabskou literární kavárnou ve městě. Nachází se v historické čtvrti a založil ji Sámer Al Kadrí, malíř a grafik z Damašku. Většinu knih přivezl z libanonského Bejrútu a stanovil si náročný cíl — prostřednictvím četby měnit životy mladých lidí ze Sýrie, kteří byli kvůli válce nuceni opustit své domovy.

V literární kavárně najdete přes tři tisíce titulů různících se žánrově i tematicky. Nechybí ani dětské knihy, kterým je věnováno celé jedno patro, odborná literatura o politice a historii, romány nebo kuchařky. Kavárna funguje také jako knihovna, s velmi pestrou nabídkou. Přestože je většina knih v arabštině, nabídka zahrnuje i tituly anglické, francouzské nebo turecké.

Police v Pages zaplňují arabské překlady Orhana Pamuka, Gabriela Garcíi Márqueze a Franze Kafky. Jedním z nejoblíbenější děl však v literární kavárně zůstává román 1984 George Orwella. Knihu si můžete koupit, půjčit nebo si v ní zalistovat při posezení v kavárně.

Pages se stala místem setkávání, místem, kde si můžete zpříjemnit svou práci zajímavou knihou či ochutnat některé z delikátních syrských jídel. Kavárna hostí kulturní akce, autorské čtení, diskuse, autogramiády, workshopy a funguje také jako knihkupectví. Stala se kulturním útočištěm mladých emigrantů, zejména Syřanů, ale také Iráčanů, Libyjců a Jemenců, usídlených v Turecku.

V Turecku, stejně jako v dalších zemích, obecně panuje vůči Syřanům a obecně vůči uprchlíkům řada předsudků. „Mým záměrem je také ukázat Turkům a Kurdům, častým návštěvníkům kavárny, že existuje i jiný pohled na zemi, v níž se stalo násilí běžnou každodenností. Mým posláním je vzkázat světu, že by neměl odsuzovat Sýrii jako celek. Žádnou společnost bychom neměli posuzovat podle svého nejhoršího „reprezentanta“, říká dvaačtyřicetiletý Sámer Al Kadrí, majitel kavárny. Pages tak tak slouží jako jakási výkladní skříň syrské kultury pro zbytek světa.

V Turecku žijí zhruba tři miliony uprchlíků a drtivá většina z nich pochází právě ze Sýrie. Kadrí doufá, že v kavárně vznikne prostor pro mladou generaci Syřanů, kteří jsou zvídaví a chtějí se vzdělávat. Ti tu můžou alespoň na chvíli vyjít z izolace a žít normální život.

Životu mnohých Syřanů dnes dominuje otázka, jaká budoucnost jejich zemi česká. Přes veškeré tragédie, které zemi potkaly, tu lze z hlediska budoucnosti najít jeden velmi důležitý aspekt: mnoho mladých mužů a žen změnilo svůj způsob myšlení.

Museli se totiž zamyslet nad otázkami, které dříve neřešili nebo je nebrali vážně, naučit se vést dialog se světem. Tato nová generace vyrůstá jinak, je otevřenější, má pochopení. K tomu jim samozřejmě dopomáhá i vzdělání. Mladá generace hladoví po informacích a touží po tom, poznat věci do hloubky. A to je naprosto revoluční přístup.

Čtení znamená pro mysl totéž, co cvičení pro tělo. Tímto citátem se dá v jedné větě shrnout podstata toho, proč je četba důležitá. Já osobně si myslím, že radost ze čtení nelze vyjádřit slovy. Kadrí se prostřednctvím své kavárny snaží tuto radost zprostředkovávat i těm, kteří na tom momentálně nejsou nejlíp — uprchlíkům. Kavárna představuje malý ráj pro mladé lidi, kteří touží po něčem tak obyčejném, jako je možnost číst.