Stromy u silnic už zase ubývají, nejhůře jsou na tom jižní a východní Čechy

Vratislav Dostál

Od českých silnic v loňském roce zmizely další tisíce stromů. Nejhůře dopadly v Jihočeském, Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Stromy v loňském roce naopak přibyly podél silnic Libereckého, Moravskoslezského a Středočeského kraje.

Arnika sestavila každoroční statistiky kácení a výsadby stromů podél silnic v českých krajích. Údaje krajských silničních správ za rok 2015 přinesly smutnou zprávu. Poměr mezi pokácenými (15 600) a vysazenými stromy (9100) se opět výrazněji vychýlil směrem ke kácení.

Výsledky zveřejněné před rokem přitom přinesly jistou naději na zlepšení. Nyní se ukazuje, že nešlo o nastolení dlouhodobého trendu. Od roku 2003 tak bylo podél českých silnic vykáceno už téměř 200 000 stromů a vysazeno přitom jen asi 120 000 stromů. České aleje tak nadále z krajiny i měst a obcí mizí.

Z dlouhodobého hlediska se téměř rovnocenný poměr mezi kácením a novou výsadbou daří udržovat v Jihomoravském, Moravskoslezském, Pardubickém a Středočeském kraji. Velmi špatně si naopak vedou kraje Královehradecký, Karlovarský a Plzeňský.

„Každoročně si při této příležitosti připomínáme, že stromy k silnicím patří. Jsou živou sítí v naší krajině, a povědomou linií, která nás vede k domovu. Bez nich jsou silnice v terénu méně patrné. Stromy jsou vodítkem v zimě, když jsou silnice zaváté, při povodni, kdy jsou zaplavené nebo v husté mlze či sněžení. I z technického hlediska mají stromy u silnice svůj význam. Odvodňují podloží, zpevňují krajnici a udržují pozornost řidičů,“ říká Marcela Klemensová z Arniky.

Arnika letos také vyhodnotila poměr mezi počtem vykácených stromů a novou výsadbou v období mezi roky 2011 až 2015. Čísla hovoří v neprospěch vysázených stromů. Zjednodušeně lze konstatovat, že za tři vykácené stromy byly vysázeny pouze dva. V roce 2014 sice došlo k mírnému zlepšení, výsledky za rok 2015 však nepotvrzují, že by šlo o dlouhodobý trend.

V samotném roce 2015 nejvíc stromů zmizelo od silnic v Jihočeském (3179 pokáceno, 683 vysazeno), Královéhradeckém (1183 ku 174) a Pardubickém kraji (1261 ku 229). Výsledky Jihočeského i Královéhradeckého kraje vycházejí výrazně ve prospěch kácení dlouhodobě. V případě Pardubického kraje by byla škoda, kdyby mělo jít o nastolení nového směru, protože v dlouhodobém hledisku kraj dosahuje velmi optimistických výsledků.

Stromy v loňském roce naopak přibyly podél silnic Libereckého (694 pokáceno, 982 vysazeno), Moravskoslezského (764 ku 1013) a Středočeského kraje (467 ku 523). V podstatě vyrovnaný poměr vykázal Kraj Vysočina (2084 ku 2 057).

Ekologové opakovaně apelují na silničáře, aby věnovali pozornost odbornému vzdělání zaměstnanců, kteří zajišťují údržbu komunikací lemovaných vegetací. Řešením mohou být odborné kurzy a konzultace s odborníky při tvorbě projektů a plánů údržby. Cílem by mělo být zajištění koncepční péče o stromy v krajině, které nemají jen estetickou funkci, slouží také řidičům a významná je jejich ekologická funkce.

Arnika pořádá pro úředníky, vlastníky alejí i odborníky vzdělávací akce, které jsou příležitostí pro setkávání lidí různých oborů, v jejichž zájmu by mělo být významné prvky české krajiny zachovat. Nejbližší příležitostí k setkání a výměně zkušeností bude konference Aleje 2017, která proběhne příští rok v dubnu.

„Od českých silnic podle statistik zmizelo od roku 2003 skoro osmdesát tisíc stromů. Nejen, že ke smazání tohoto dluhu máme daleko, ale zatím stále kráčíme špatným směrem. Z toho vyplývá jasný fakt: aleje z naší krajiny mizí. Dočkáme se obratu situace? To závisí na státních, krajských i obecních orgánech a také na každém z nás,“ komentuje situaci mluvčí Arniky Jan Vávra.