Tým geografů Ostravské univerzity a experti Arniky sestavili novou databázi necelé tisícovky moravských a slezských alejí a stromořadí. Informace v ní obsažené pomohou nejen silničářům a úředníkům, praktický význam mají i pro turisty — v podobě zbrusu nového průvodce s tipy na výlety, které vedou právě alejemi.

Podobně detailní a rozsáhlá databáze v České republice dosud chyběla. „Je to užitečný podklad pro silničáře, který říká, kolik a jakých stromů v alejích podél silnic roste, v jakém jsou stavu a jak naplánovat jejich údržbu. Databáze poslouží také úředníkům, například při zpracovávání podkladů pro ochranu přírody, při plánování rozpočtů na péči,“ vysvětlila Marcela Klemensová z Arniky.

Obce podle ní mohou mapy alejí využít také pro lákání turistů či pro plánování rozvoje naučných stezek. „Tento typ projektu je pro nás velmi cenný. Nesporný přínos projektu je propojení studia jak s vědeckou prací, tak s praktickými výsledky. Samotné mapování, které prováděli naši studenti v rámci závěrečných prací, nejen umožnilo jejich odborný růst, ale přineslo i oblíbenou práci v terénu,“ doplnil garant projektu Radek Dušek z Katedry fyzické geografie a geoekologie Ostravské univerzity.

Databáze a metodika vznikly ve spolupráci odborníků z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Informační agentury Ministerstva životního prostředí ČR CENIA, nevládní organizace Arnika, ale i odborníků z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, německé Univerzity v Eberswalde a Ministerstva životního prostředí Meklenburska — Předního Pomořanska.

„Je dostatečně jednoduchá pro rychlé uvedení do praxe, ale zároveň natolik podrobná, aby umožňovala získat klíčové informace, jako jsou souřadnice začátku a konce aleje, její délka, počet a druh stromů, ale také jejich zdravotní stav a způsob výsadby,“ uvedla Arnika.

Internetový portál, na kterém je databáze alejí umístěna, je navíc součástí celoevropské databáze INSPIRE, která slouží i Evropské komisi pro přijímání a vyhodnocování politiky v oblasti zlepšování životního prostředí.

„Projekt Arniky, zaměřený na krajské mapování alejí, považujeme za velmi přínosný. Vytvořená databáze se může stát cenným zdrojem informací pro další komplexní péči o zeleň, navíc vzniká v různých krajích podle stejné metodiky, takže jsou údaje srovnatelné,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro životní prostředí a dopravu Daniel Havlík.

Připomíná také, že Moravskoslezský kraj patří mezi regiony s dlouhodobě překračovanými limity u polétavého prachu. „Jedním z původců tohoto znečištění jsou emise z automobilové dopravy. Aktivní péčí o zeleň podél silnic lze kvalitu ovzduší v jejich okolí významně zlepšit,“ tvrdí Havlík.

Marek Porošín z technicko-provozního úseku Správy silnic Moravskoslezského kraje pak dodává, že Krajská správa silnic Moravskoslezského kraje vysázela v roce 2014 celkem 463 stromů, z toho více než polovinu, přesně 241, jako součást silničních stromořadí.