Stromy u silnic i nadále ubývají, výjimkou je Pardubický a Olomoucký kraj

Vratislav Dostál

Od roku 2003 zmizelo v České republice celkem 166 tisíc stromů podél silnic druhých a třetích tříd. Náhradou za ně silničáři vysadili jen necelých sto tisíc. V roce 2013 byla nejlepší situace v krajích Pardubickém a Olomouckém.

Na 166 tisíc vzrostl v České republice počet stromů, které od roku 2003 zmizely od silnic druhých a třetích tříd. Náhradou za ně silničáři vysadili jen necelých sto tisíc stromů. Jen v roce 2013 jich šlo k zemi skoro šestnáct tisíc. Vyplývá to z dat, které Arnice poskytly krajské silniční správy.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

V roce 2013 byla nejlepší situace v Pardubickém a Olomouckém kraji. V obou krajích více sázeli, než káceli, na Pardubicku dokonce na každé dva vykácené stromy sedm nových zasadili. „Z pohledu posledních deseti let pak ocenění zaslouží kraje Středočeský a Moravskoslezský. K nejhorším dlouhodobě patří silniční správy v krajích Libereckém a Královéhradeckém, kde počet vykácených stromů převyšuje výsadbu více než desetinásobně,“ uvedla Arnika.

„Uvědomujeme si finanční náročnost sázení stromů, protože peníze jsou potřebné jak na samotné sazenice, tak na kvalitní péči zejména v prvních letech po vysazení. Arnika se na poslední konferenci o alejích se silničáři shodla, že je nutné jednat se zodpovědnými ministerstvy a peníze najít,“ připomněla vedoucí kampaně Zachraňme stromy Marcela Klemensová z Arniky.

Zdůrazňuje také, že bez odborné péče jak po výsadbě, tak v průběhu života stromů, není možné zajistit požadovanou bezpečnost a zdravotní stav stromů, ani ekologické a estetické funkce, které v krajině stromy plní.

Arnika apeluje na obce a úředníky, kteří rozhodují o žádostech správců silnic o kácení, aby vždy důsledně prověřovali všechny aspekty kácení. V případě nejasností se mohou obrátit s žádostí o metodickou pomoc na úřady vyšších stupňů nebo správy chráněných krajinný oblastí.

Stromy v krajině totiž nemají jen estetickou funkci, slouží také řidičům a významná je jejich funkce ekologická. „Jako problém vnímáme zejména fakt, že povolení ke kácení neobsahuje žádná kompenzační opatření, jako je například náhradní výsadba,“ uvedl mluvčí Arniky Vratislav Vozník s tím, že ideální by byla opět na místech původních stromů.

„Pokud tomu ale brání bezpečnostní předpisy, je možné hledat vhodné pozemky i mimo okolí komunikací. Nelze samozřejmě jen tak vysázet stromy na soukromém majetku, s vlastníky je možné vyjednat souhlas, případně najít plochy na pozemcích obce, okolních obcí, kraje nebo státu,“ dodává mluvčí Arniky.

Všech 166 tisíc stromů, které byly v letech 2003-2013 vykáceny, by mohly oboustranně lemovat cestu z Prahy do Istanbulu. Důležitý je však podle ekologů také dlouhodobý poměr mezi vykácenými a vysázenými stromy.

„Desítky let, už od doby nástupu komunismu, se o aleje nikdo nestaral. V posledních dvou dekádách jsme pak svědky stavu, kdy namísto potřebné péče dochází ke kácení zanedbaných, ale krásných stromů okolo cest. Přitom už před lety Arnika nabídla krajům návrh koncepce, jak se o aleje starat, přišla i s návrhem opatření, jak zvýšit jejich bezpečnost,“ připomíná Vozník.

„Aleje v krajině, tedy i okolo silnic,“ zdůrazňuje Vozník, „mají přínosy jak pro přírodu, tak pro lidi včetně motoristů. Stromy potřebují především péči, je nutné aleje chránit, obnovovat a rozvíjet koncepční přístup, což se zatím daří jen v některých krajích.“

Pozitivním příkladem mohou být silničáři z Vysočiny. Silniční správa už zpracovala několik úspěšných žádostí o granty z prostředků Evropské unie a odborně ošetřila řadu historických alejí. Dotačních titulů využívají také silničáři v Pardubickém a Moravskoslezském kraji, jimž se podařilo vrátit tisíce stromů zpět ke komunikacím.

„Zdá se, že i v několika dalších krajích se situace obrací k lepšímu a silniční správy začínají zavádět postupy a hledat peníze pro výsadby alejí. Ve statistikách se to ale projeví vždy s mírným zpožděním. Podle našich informací se například v roce 2014 více sázelo a méně kácelo také v Jihomoravském kraji,“ dodali ekologové.

    Diskuse