Jak demografie nevyhrála volby

Filip Outrata

Navzdory očekávání mnohých nepřinesly hlasy příslušníků etnických menšin porážku Donalda Trumpa. Politika založená na etnicky či jinak vymezených identitách má svá úskalí a kritika, se kterou přichází Bernie Sanders, je pro demokratickou stranu potřebná.

Bernie Sanders, poražený kandidát z prezidentských primárek Demokratické strany, není člověk stranické linie. Jako nejdéle sloužící nezávislý kandidát v historii amerického Kongresu (s demokraty spolupracoval, ale vždy si udržoval svou nezávislost) byl vždy zvyklý jít vlastní cestou.

Ta vedla nejprve přes sérii porážek, které by člověka jiného naturelu od politiky asi zcela odradily. Tvrdohlavý demokratický socialista z Vermontu se ale nevzdal a nakonec se stal jedním z nejoblíbenějších amerických senátorů.

Úskalí politiky identit

Vlastní cestou jde Sanders i po volebním vítězství Donalda Trumpa. Neomezuje se jen na kritiku zvoleného prezidenta, ale snaží se také rozpoznat a pojmenovat důvody, proč Trump zvítězil, a také ukázat cestu pro příští směřování Demokratické strany. Při diskusi na vysokoškolské půdě v Bostonu minulou neděli se dotkl důležitého a ožehavého tématu, totiž toho, nakolik se politika v podání demokratů stala závislou na vymezování se v rámci identit (rasy, genderu).

Jedna z posluchaček se Sanderse zeptala, co má dělat, aby se stala druhou latinoamerickou senátorkou v historii Spojených států. Odpověď zněla, že její gender a etnický původ samy o sobě ji k získání voličských hlasů neopravňují. „Je důležité vědět, jestli tato Latinoameričanka bude hájit zájmy pracujících lidí této země a bude čelit mocným finančním zájmům. Nestačí říci: Jsem žena, volte mě. Potřebujeme ženu, která má kuráž postavit se Wall Streetu, pojišťovacím společnostem, farmaceutickým koncernům, průmyslu fosilních paliv.

Jeden ze zápasů, které teď demokratickou stranu čekají, se povede o to, jestli se posune za politiku založenou na identitách. Myslím, že je dobré, když se v čele nějaké korporace objeví Afroameričan. Když ale bude vyvážet pracovní místa ze země a vykořisťovat své zaměstnance, asi už moc nezáleží na tom, jestli je černoch, běloch nebo hispánec.“

V článku publikovaném o několik dní později Sanders svou kritiku rozvedl. Demokratická strana je podle něj ze své podstaty stranou rozmanitosti. Tu je třeba rozšiřovat, posilovat — je důležité, aby se na politice podílelo víc žen, Afroameričanů, lidí hispánského původu. Ale uvažovat o této rozmanitosti výhradně z hlediska etnického původu a genderu nestačí.

Je zapotřebí mít široké pojetí spravedlnosti, zahrnující sociální rovnost stejně jako rovnost pohlaví a etnického původu. Nejde jen o to, aby složení kandidátů bylo dostatečně rozmanité, ale především o to, aby tito kandidáti a kandidátky — bez ohledu na etnický původ a gender — dokázali bojovat za zájmy pracujících lidí a postavit se moci korporací nad životy lidí. Jen tak bude demokratická strana práva snu Martina Luthera Kinga o rasové, sociální a ekonomické spravedlnosti pro všechny.

×