Větší zdanění příjmů majetkových elit, tedy kapitálu a zisku velkých korporací, při menším zdanění spotřeby a zaměstnanců, je typická solidarizující levicová alternativa. Trend je nyní ale přesně opačný. Před nástupem vlády Miloše Zemana byla sazba korporátní daně v České republice 39 %, ještě před krizí v roce 2008 činila 24 %. Následující vlády ji dále snižovaly až na dnešních 19 %. Na výplatu dividend je pak uvalena 15% srážková daň.

V nedalekém Maďarsku velké firmy (s příjmy nad půl miliardy forintů) dosud platí také 19 %. Orbánova vláda v listopadu navrhla, že jim ještě významně uleví a zavede sazbu pouhých 9 %. Nelze se divit, vzor pravicových populistů Donald Trump během své kandidatury navrhl snížit sazbu zdanění příjmů firem ze současných 35 na pouhých 15 %. Dlouhodoběji jsou extrémně nízké korporátní daně v Irsku, kde jsou na 12,5 % - kam to vede, ukázal nedávný skandál kolem firmy Apple.

Velké korporace, které inkasují různé investiční pobídky a mají takto podprůměrné daně, současně odvádějí ze svých zisků legálně obrovské miliardy svým vlastníkům do ciziny. To využil český ministr financí Andrej Babiš k tomu, aby navrhl zrušit daň z dividend — prý tak udrží peníze v Česku. Dividendy se nezdaňují ani na Slovensku, tam ale fyzické osoby (akcionáři) z těchto příjmů platí odvody na pojištění. A slovenský ministr financí naopak zvažuje, že zdanění příjmů z dividend zavede, a to na kompromisní úrovni 7 %.