V pátek bude Poslanecká sněmovna projednávat novelu občanského zákoníku včetně dvou pozměňovacích návrhů poslankyň Heleny Válkové (ANO) a Hany Aulické Jírovcové (KSČM). Obě přicházejí v principu se stejným návrhem, aby pravomoc nezávislých soudů rozhodovat o umístění nebo přemístění dítěte do konkrétního ústavního zařízení byla převedena na diagnostické ústavy (školská zařízení).

Argumentují pomalým a neodborným rozhodováním soudů. A přitom aplikují logiku, která by například v případech dětí, jejichž rodiče se rozvádí, znamenala následující: soud rozhodne o tom, že dítě vyroste u (jednoho z) rodičů a strejda řekne, u kterého.

Pomineme-li pozměňovací návrh poslankyně Aulické-Jírovcové, který na pohled nemá stejně širokou podporu Sněmovny jako návrh poslankyně Válkové, jejíž návrh podporuje ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) a Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, je zcela nasnadě se ptát, proč v době svého působení na Ministerstvu spravedlnosti neudělala současná ex-ministryně Válková nic pro to, aby systém opatrovnických soudů nebyl pomalý (přetížený) a jeho rozhodování neodborné.

Současné znění zákona, které vešlo v platnost 1. ledna 2014, zcela jasně s sebou i vzhledem k rostoucí míře rozvodovosti a nápadu neslo povinnost učinit kroky, které by dlouho opomíjenou agendu opatrovnických soudů nepřivedly do krize. Nástupce poslankyně Válkové a současně její stranický kolega, ministr Pelikán, ač řadu měsíců upozorňován vládním Výborem pro práva dítěte na potřebu posílit opatrovnické soudy, taktéž neučinil jediný krok k prevenci či nápravě současné situace.

Veřejná ochránkyně práv, která Válkové pozměňovací návrh sama připravila a předala, bohužel uvedla v život něco, co jejími vlastními slovy je sice „nesystémovým, ale funkčním“ řešením přetíženosti opatrovnických soudů. Řešením, které v případě schválení přivede ohrožené děti a jejich rodiče o právo na nezávislý soud a možnost vyjádřit se k věci, která se jich bytostně týká: místu, kde bude (dítě) žít.

Významný zásah do práv a svobod ohrožených dětí a jejich rodin, kterým nařízení ústavní výchovy nebo uložení ochranné výchovy včetně umístění do konkrétního zařízení bezesporu je, musí být v rukou nezávislých soudů. Soudů, nad kterými správní a kontrolní orgány bdí, a ne spí.