Novela zákona o rodině, schválená v úterý Poslaneckou sněmovnou se obrací na soudce s apelem na větší využívání možnosti rozhodnout o střídavé péči bývalých manželů o nezletilé děti.

Pro novelu hlasovali poslanci napříč politickým spektrem. Rozprava se neobešla bez protichůdných názorů. Kritici poukazovali například na to, že dítě ve střídavé péči musí neustále měnit svůj domov a nepřispívá to k jeho zdravému rozvoji.

Autor novely Pavel Staněk (ODS) však podle ČTK před hlasováním zdůraznil, že soudy obvykle svěřují děti matce, aniž by musely takové rozhodnutí odůvodnit. „Dítě není majetek ani jednoho rodiče," prohlásil Staněk. Připomněl, že po rozvodu končí 90 procent dětí v péči matky. Střídavou výchovu soudy nařizují přibližně ve třech procentech případů. „Přitom střídavá a společná výchova mohou nejlépe zajistit dítěti péči, která by odpovídala situaci, kdy rodiče spolu žijí dál," uvedl Staněk při projednávání novely v Poslanecké sněmovně.

Poslanec Stanislav Polčák (TOP09) v rozpravě uvedl: „Kyvadélko by se mělo vychýlit opět trošičku z té naprosto vychýlené pozice směrem k matkám i vůči otcům. Nepůjde o žádné desítky procent, o tom jsem přesvědčen, ale měly by podmínky být trošičku více spravedlivé.“

Novelu vzápětí zkritizovala zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. Podle ní je nutné ke všem případům přistupovat individuálně. ČTK k tomu Šimůnková řekla: „Předkládaná novela paušalizuje přístup ke střídavé výchově, kterou tímto způsobem priorizuje před ostatními možnostmi úpravy poměrů k nezletilému dítěti, a nevhodným způsobem tak zasahuje do prostoru pro volné uvážení soudů," uvedla Šimůnková.

Ani ministři nebyli při projednávání novely jednotní. Vláda zdůraznila, že prvořadé slovo s kým chce po rozvodu rodičů žít, by měly mít děti. Až poté by měla být na řadě případná střídavá péče. Česká republika by podle vlády bez splnění této podmínky mohla porušit Úmluvu o právech dítěte a Evropskou úmluvu o výkonu práv dětí.

Střídavá péče znamená, že dítě bydlí část roku u otce, část u matky, doba pobytu, podmínky i místo jsou stanoveny dohodou rodičů. Možnost návrhu na střídavou péči existuje v českém soudnictví už delší čas, nicméně nebývá soudy příliš využívána.

Součástí v úterý přijaté novely zákona o rodině je i úprava možnosti otců žádat o popření otcovství. Poslanci do novely zapracovali nález Ústavního soudu z července loňského roku. Podle dosavadní úpravy mohl otec dítěte, domnívající se, že nemusí být biologickým otcem, podat návrh na přezkoumání otcovství pouze do šesti měsíců věku dítěte. V této době ovšem nemusí mít o svém otcovství pochybnosti .

Ústavní soud tuto lhůtu posunul do tří roků věku dítěte. „Právní úprava nemůže ignorovat skutečnost, že významný právní zájem na popření otcovství může vzniknout až s časovým odstupem od narození dítěte," řekl k tomu při vynášení nálezu soudce zpravodaj a předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Někdejší zástupkyně veřejného ochránce práv a předsedkyně Českého Helsinského výboru Anna Šabatová v době projednávání změny úpravy Ústavním soudem pro Deník Referendum uvedla: „Lhůta by neměla být stanovena libovolně dlouhá, optimální je podle mého názoru do tří let věku dítěte. Pozdější popření otcovství by už mohlo mít negativní vliv na budoucí vztah otce a dítěte."