Zažít město jinak usiluje o změnu nakládání s veřejným prostorem už 21 let
Anna Kociánová, Natálie VeseláZ původně jednorázové akce Zažít město jinak se stal fenomén, který se rozšířil po celé České republice. Smyslem akce je pomoct komunitám nakládat s veřejným prostorem. Letošní třetí zářijovou sobotu ožije asi 160 ulic. Práce je pořád dost.
Aktivní občanství, živoucí ulice s bezpečnou dopravou, komunita i záchranná síť lidí, když je potřeba. To jsou všechno cíle, které si spolek AutoMat v dlouhodobém horizontu klade. A naplňuje je i prostřednictvím sousedských slavností Zažít město jinak.
Všechno začalo akcemi kolem tehdy volné iniciativy Auto*Mat. V letech 2003—2005 se pořádaly cyklojízdy, happeningy a oslavy Dne bez aut, který připadá vždy na 22. září a koná se v rámci Evropského týdne mobility. Inspirací byly zejména zahraniční Car Free Days. Pak ale přišel další krok. Na rok 2006 nachystal Auto*Mat společně s produkcí divadla Alfred ve dvoře nový koncept. Dostal jméno Zažít město jinak.
Pražské Smetanovo nábřeží se mělo proměnit v živý bulvár pro pěší. Program nabízel pouliční kavárny, divadelní a hudební vystoupení, happeningy českých i zahraničních produkcí, venkovní videoprojekce, možnost opravit si kolo i odbornou diskusi o městech pro lidi. Důležité bylo také to, že návštěvníci neměli být jen diváky. Měli se stát spolutvůrci celé akce.
Dnešní decentralizovaná podoba Zažít město jinak pak vznikala postupně. Hlavní roli ve slavnostech dostávají sami obyvatelé a obyvatelky jednotlivých ulic. AutoMat poskytuje know-how, koordinaci a podporu, zatímco program vzniká přímo v místě díky sousedům, místním spolkům, kavárnám, obchodům, kulturním institucím a dalším lidem, kteří tam žijí a pracují.
Zažít dopravu jinak
Zažít město jinak zafungovalo jako občanský inkubátor, který dává dohromady aktivní lidi. Ti tak mohou promlouvat do veřejného dění a poukazovat na problémy, které v daném místě pociťují. Ať už jsou to chátrající památky, nedostatek zeleně či prostoru, kde mohou trávit volný čas rodiče s dětmi, senioři nebo třeba dospívající. Takto se Zažít město jinak konalo třeba na vyšehradském nádraží, v kuželně Na Karlově, v modřanském Prioru nebo — letos zřejmě naposledy — na tenisových kurtech v Italské.
Na Břevnově místní happeningem upozornili na nebezpečnou bariéru, kterou pro pěší tvoří Bělohorská ulice. V ulici V Holešovičkách zase vznikl murál odkazující na to, že tu místní trpí smogem a hlukem z dopravy, která tudy běžně projíždí v počtu přes 100 tisíc aut denně. Hodnotu veřejného prostoru, který je běžně využívaný jako parkoviště, zase připomněli na Hradčanské u Písecké brány nebo na Karlínském náměstí.
Sousedské slavnosti Zažít město jinak také často vedou k založení spolků, které se na kultivaci svého okolí pak podílejí dlouhodobě. Například jen na Praze 4 jsou to v poslední době spolky Probuďme Nusle, NaNiváci nebo Zelená liška v lese betonu. Ty pak nejen pořádají další akce v průběhu roku jako jsou sousedské promítání filmů, předvánoční svařák nebo masopust, ale také posílají podněty městským částem a chodí interpelovat.
Ve Vysočanech se především díky místní organizátorce Zažít město jinak podařilo zachránit zdejší zeleň a zbytek zahrádkářské kolonie, kterou měl pohltit developer. Ve Strašnicích zase organizátoři sousedských slavností bedlivě sledují proces přípravy Drážní promenády. Už minulý týden interpelovali radního pro dopravu a v rámci předtermínového Zažít město jinak nachystali komentovanou procházku po oblasti a také diskusi s politiky, odborníky, zástupci občanské společnosti i městskou správou komunikací.
Ulice jako rozšířená pavlač
Letošní téma slavností, tedy Uličnictví, má přímo vybízet k aktivitám, které proměňují anonymní betonové džungle na přívětivé zahrádky. A některé z těchto změn se také mají stát vítanými trvalými společníky ve veřejném prostoru. Zažít město jinak ukazuje, jakou roli ulice hrála dřív, jak by mohla vypadat v budoucnu a jak s ní už dnes pracují města v zahraničí. A to nejen z fyzického hlediska, ale i sociálního.
Zažít město jinak vytváří podhoubí místních komunit, které mohou postupně prorůstat daleko za hranice jednotlivých ulic. Je platformou pro lidi, kteří chtějí od svého města víc než jen obchodní centra, multikina a akvaparky.
V časech klimatické nouze navíc význam přátelského veřejného prostoru dramaticky roste. Ulice, které nenabízejí jen beton a parkovací místa, se nám budou v budoucnu hodit, aby se ve městech vůbec ještě dalo pobývat venku. Spousty měst nejen na západ od našich hranic si hodnotu veřejného prostoru i sílu aktivních komunit uvědomují a jejich činnost podporují. U nás tomu tak není.
Po Smetanově nábřeží i po dvaceti letech od prvního Zažít město jinak jezdí jedno auto za druhým. Tehdejším primátorem slibované zklidnění nenastalo a ani není v dohlednu. Letos tu úřady nepovolily zábor vozovky, a plánovaná slavnost se tedy nakonec v této lokalitě neuskuteční. Myslete na to, až půjdete v Praze k volbám.