Dosud nikdy v dějinách měření nedosáhly průměrné teploty povrchu planety v lednu, v únoru a březnu takových hodnot jako letos. Planeta se ohřívá čím dál tím rychleji. Podle klimatologů ze Světové meteorologické organizace letos k oteplování přispěje i nezvykle silný jev El Niño, tedy periodicky se opakující výkyv teploty vody v tropické části Pacifiku. Souběh akcelerujícího oteplování a silného, byť přirozeného kolísání teploty oceánské vody přinese vysoké teploty a s nimi i nejrůznější extrémní projevy počasí.

Přirozený výkyv umocněný spalováním fosilních paliv

Teplá fáze El Niño se střídá s chladnější fází La Niña. Během fáze El Niño se voda ve střední a východní části Tichého oceánu výrazně otepluje a mění své proudění směrem k břehům Jižní Ameriky. Z teplého oceánu se rychleji vypařuje voda a pára pak pohání tvorbu velkých bouří nad jihoamerickým pobřežím.

El Niño nezpůsobuje jen silnější bouře v Jižní Americe. Střídání jevů El Niño a La Niña dokáže ovlivnit klima celé planety i o několik desetin stupně Celsia.

Světová meteorologická organizace předpovídá, že se El Niño rozvine během letošního léta. Podle klimatických modelů by  přicházející El Niño měl oteplit planetu až o půl stupně Celsia. Někteří klimatologové proto používají termín „super“ El Niño.

Klimatolog Daniel Swain z Kalifornského institutu vodních zdrojů pro portál World Weather Attribution, který se zabývá souvislostmi změny klimatu a častějšího výskytů nejrůznějších extrémů počasí, potvrdil, že globální teplota v letošním nebo příštím roce překročí dosavadní historická maxima.

„V novodobých dějinách lidstva jsme dosud nezažili silný či velmi silný jev El Niño za podmínek, kdy by globální teploty byly již předem tak vysoké,“ řekl Swain pro portál World Weather Attribution, který se zabývá souvislostí změny klimatu a extrémních projevů počasí. Podle Swaina by nebylo překvapivé, kdybychom v pozdějších měsících roku 2026 a v roce 2027 zaznamenali velmi silné povodně, sucha a lesní požáry.

Katastrofické dopady

Naposledy byl El Niño aktivní mezi lety 2023 a 2024. Oba roky byly rekordně teplé, přičemž v roce 2024 klimatologové zaznamenali nejvyšší průměrnou globální teplotu v historii měření.

„Rekordně vysoké teploty během tohoto roku způsobily nepřetržité vlny veder, sucha, požáry, bouře a povodně, které zabily tisíce lidí a donutily miliony opustit své domovy,“ zhodnotil rok 2024 vědecký tým klimatoložky Friederike Ottové z Granthamova institutu změny klimatu a životního prostředí v Londýně.

Rok 2024 podle týmu vědců ukázal, jak nebezpečný může být život při oteplení způsobeném člověkem o přibližně 1,3 stupňů Celsia. „Jen to podtrhává naléhavou potřebu co nejrychleji přestat se spalováním fosilních paliv,“ tvrdí vědci.

Přirozený klimatický jev El Niño již v minulosti vyvolal řadu suchých period a s nimi spojených hladomorů. Mezi lety 1877 a 1878 se v souvislosti s velmi silným El Niñem přehřál Pacifik. Tím se oteplil i vzduch, který pak stoupal vzhůru a vytvářel velké bouřky nad oceánem, zatímco na obou stranách Pacifiku jev vznikla tlaková níže bránící tvorbě srážek. Kvůli extrémně silnému El Niñu lidé v suchem trpící Brazílii nebo Číně umírali po milionech.

V té době planetu oteplovaly skleníkové plyny ze spálených fosilních paliv v nesrovnatelně menší míře než v současnosti. Dopad velmi silného El Niña proto dnes může být mnohem vážnější. Podle Maxima Torera, hlavního ekonoma Organizace pro výživu a zemědělství, spadající pod Organizaci spojených národů, činí situaci kritickou i pokračující krize v Hormuzské úžině. Torero upozornil, že průlivem před začátkem americko-izraelského útoku na Írán procházel export klíčových zemědělských komodit a hnojiv. U některých surovin a výrobků šlo až o pětačtyřicet procent globálního obchodu, v případě hnojiv o třicet procent.

„Pokud budou farmáři hospodařit s menším množstvím hnojiv a dalších komodit, povede to k nižším výnosům ještě letos i v roce 2027, přičemž v následujících letech lze očekávat vyšší ceny zemědělských komodit i růst inflace u maloobchodních cen potravin,“ zhodnotil Torero.

Rizika jsou dnes podle Organizace pro výživu a zemědělství výrazně větší než v době po pandemické krizi kolem roku 2022. Torero proto varuje před „dokonalou bouří“ v globálním potravinovém systému. Pokud bude současná situace ovlivněna silným El Niñem, mohou být dopady srovnatelné, ba dokonce horší než během krizové situace po pandemii Covidu-19.