Fico používá nacionalismus jako nástroj k podmanění společnosti

Peter Takáč

Robert Fico se stále otevřeněji zhlíží v autoritářství a prosazuje proruskou orientaci Slovenska. Staví přitom na kultu národní identity, interpretací liberální demokracie jako režimu vnuceného zvenčí a šikaně občanských organizací.

Současná politická reprezentace Slovenska potřebuje občany, kteří nejsou aktivní, nevěří žádným ideálům a odmítají zodpovědnost za chod společnosti. Foto FB Robert Fico

Keď niekto zvonku sleduje, ako slovenský premiér uprostred vojny s Ukrajinou navštívil človeka, ktorý vydal pokyn na jej napadnutie, prípadne, že krajina nepodporila spoločný postup štátov proti budúcej pandémii, musí krútiť hlavou. Možno mu napadnú slová dotyčného predsedu, ktorý sa opýtal, „či nám už na Slovensku ned*be“.

Fico tak pomenoval sklamanie a zdesenie niektorých občanov, že prezidentské voľby hrubým zavádzaním vyhral jeho bývalý spolustraník Pellegrini, ktorý ubezpečoval voličov, že slovenských vojakov nepošle bojovať na Ukrajinu, hoci na to prezident nemá kompetencie, a zo svojho súpera spravil kandidáta vojny.

Vtedajšie obavy sa potvrdili keď Pellegrini nedávno podpísal špeciálny zákon o mimovládkach, ktorý má slúžiť na ich kontrolu. Zákon zasahuje do politických práv a slobôd občanov, takže je nielen proti právu EÚ, ale zrejme aj proti Ústave. Z vágne definovanej kontroly ich fungovania sa môže stať administratívna šikana organizácií, odrádzajúca aktívnych občanov od ich podpory.

×
Diskuse
MP
May 29, 2025 v 14.06
Mám rád ty, co mají jasno...

Ficova vláda si opravdu urfašisticky rozehrává nacionalistické fangličkaření. Nikoliv od včerejška, svého času Fico šaškoval při odhalení sochy "Svatopluka, krále Slováků" ... Nápis odkazuje k slovenskému fašismu jen zprostředkovaně, ale emblém Hlinkových gard, který tesatel toho paňáka obdařil Svatoplukův štít,je zcela výmluvný.

Nicméně pokud Peter Takáč neví -- nebo nechce vědět --, že vytváření slovenské národní identity neprobíhalo jen jako utilitární využití folklóru, je to smutné. A pokud zapomíná na vzdělané slovenské intelektuály od Šafaříka, Štúra přes davisty po Šimečku, Kusého, Novosada, Münze etc.(abych mluvil jen o těch, kteří dozráli před rokem 1989), pak je to povážlivé. Protože potom zahazuje to, k čemu postnacionální slovenská identita může být.

A pohrdáním vlastnímu dějinami vyklízí pak takový světově rozhlídnutý autor pole právě té odporné urfašistická variantě.