„Největší skandál za posledních 20 let“ dle europoslance Zdechovského, součást aktuálních bojů nad rozpočtem podle Transparency International, nebo vyvrcholení snahy evropské pravice krátit podporu ekologických organizací dle Corporate Europe Observatory. Takové komentáře provázejí spor okolo podmínek čerpání prostředků programu LIFE — unijního nástroje k podpoře přechodu na ekologičtější hospodářský model, z něhož pochází v malé míře i granty pro neziskové ekologické organizace.

Evropské pravicové strany slibovaly zavést příslušná omezení už loni před volbami do Evropského parlamentu, které vyhrály. Obnovená Komise v čele s Ursulou von der Leyenovou pak na podzim vyzvala ekologické organizace, aby přestaly peníze z programu LIFE využívat k pokrývání nákladů na lobbování.

Následně už po Novém roce přišel nizozemský bulvární list Telegraaf s informacemi, dle nichž si v několika případech platila stará Komise unijními penězi právě skrze LIFE u občanských organizací lobbing za vlastní návrhy, jmenovitě za Green Deal nizozemského komisaře Franse Timmermanse, který byl přitom přijat v konformnější podobě.

Věci se chopila skupina europoslanců napříč pravicovými skupinami v čele s Monikou Hohlmeierovou (CSU/EPP), která s odvoláním i na další materiály od whistleblowerů navrhla zmrazit výplatu celého balíku 15,6 milionů eur z LIFE pro skupinu specializovaných neziskovek typu Carbon Market Watch, European Cyclists Federation, Health and Environment Alliance, Pesticide Action Network Europe či WWF Central and Eastern Europe.

„Je tu důvodné podezření, že se Generální ředitelství (pod Evropskou komisí) pokoušelo prosadit přísnější verzi vlastních návrhů skrze aktivistické sítě,“ uvedla Hohlmeierová s tím, že by mělo být nejvyšší prioritou věc důkladně vyšetřit.

Argumenty ekoneziskovek

Dotčené prostředí oponuje tlaku zprava v zásadě třemi typy argumentů. Za prvé, žádná dohoda s kýmkoliv z úředníků ohledně lobbingu neexistovala a nikdo ji zatím nedokázal. Ekologické organizace si zakládají na tom, že lobbují ve veřejném zájmu.

Někteří ze skupiny angažovaných politiků-žalobců sice tvrdí, že příslušné smlouvy o lobbingu za protihodnotu viděli, a to z roku 2016; nezveřejnili ovšem nic a všechny dosavadní známé skutečnosti nepodepírají jejich argumentaci dostatečně.

Za druhé ekologické neziskovky upozorňují, že z několikamiliardového LIFE dostávají jen maximálně statisícové obnosy ročně a pouze malá část z těchto peněz jde na lobbing. Připomeňme, že skupina vedená europoslankyní Hohlmeierovou žádala zmrazení 15,6 milionů eur. Průmyslová lobby dává teď pouze za bruselský lobbing 1,3 miliardy eur ročně.

Sama Hohlmeierová ostatně zasedá v představenstvu korporace BayWa zabývající se energetikou, zemědělstvím a konstrukčními materiály, která je jednou z největších obchodních společností na trhu se zemědělskými komoditami v Německu. Podle transparentního registru Evropské unie patří BayWa rovněž mezi příjemce z LIFE, přičemž v období 2022 až 2023 dostala 6,5 milionu eur.

A za třetí, příslušně rozsáhlé zmrazení prostředků ohrožuje dle organizací jejich obecně prospěšnou činnost — stovky kampaní a projektů na obnovu přírodních ekosystémů, ochranu přírody a snižování emisí skleníkových plynů nebo podporu účasti občanů na demokratickém rozhodování.

„(Grant z programu LIFE) představuje část našeho páteřního financování, pro naše fungování hraje významnou roli,“ uvedla pro Deník Referendum Lenka Fryčová z české pobočky Světového fondu na ochranu přírody, který se zabývá například projekty na zadržování vody v krajině nebo podporou udržitelného zemědělství.