Díky stížnostem na hluk objevili v České Lípě unikátní umělecké dílo

Jaroslav Bican

Z plastiky, na kterou si obyvatelé České Lípy stěžovali kvůli tomu, že vydává „až děsivé“ zvuky, se vyklubalo cenné umělecké dílo. Město nyní řeší její budoucnost. Případ také otevírá nové otázky o umění ve veřejném prostoru.

Na sídlišti Pod Holým vrchem v České Lípě stojí unikátní kinetická plastika. Místní ji ale dlouho považovali za hlučné monstrum. Až hrozba likvidací připoutala k dílu širší pozornost.

Chátrající dílo, které se nachází na pozemku města, podle obyvatel České Lípy vydává za větru nepříjemné zvuky, které ve tmě působí až děsivě. Představitelé města proto začali zvažovat, že dílo odstraní. Místostarosta Juraj Raninec (ODS) pro Českolipský deník uvedl, že by dílo mohli nahradit něčím „novým a modernějším“.

Hrozba likvidací ale vyvolala vlnu zájmu a diskuzi, ze které vyplynulo, že hlučná plastika je ve skutečnosti unikátním uměleckým dílem.

„Dílo je unikátní ukázkou progresivní tvorby Vratislava Karla Nováka z roku 1978, který byl v Československu průkopníkem kinetické plastiky. Od roku 1990 působil jako vedoucí ateliéru Šperk na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a dnes patří do panteonu nejlepších českých výtvarníků druhé poloviny dvacátého století,“ uvedl pro Deník Referendum sochař Pavel Karous, který se zabývá uměním ve veřejném prostoru v 60. až 80. letech. Veřejnost jej zná především v souvislosti s projektem Vetřelci a volavky.

„Novák je kromě jiných ateliérových a výstavních úspěchů také autorem několika důležitých a odbornou veřejností uznávaných plastik ve veřejném prostoru, například metronomu na pražské Letné. Mezi jeho významná díla se řadí i realizace v České Lípě. Uvedená plastika je mimořádně zajímavá, zcela vybočuje z dobového průměru. Jedná se o postmoderní kinetický high-tech objekt svědčící o dobovém technickém optimismu a obdivu k vesmírnému programu,“ popisuje Karous.

×