Ve středu pořádal Otevřený think tank architektů, který je součástí České komory architektů, konferenci zabývající se budoucností brněnského vlakového nádraží. V prostorách přednáškového centra u vily Stiassni se sešli odborníci z řad architektů, stavařů či techniků, aby probrali, co by bylo nejlépe provést s brněnským nádražím.

Think tank architektů pořádal podobnou veřejnou akci poprvé. „Think tank většinou moderuje diskuze uvnitř komory. Avšak toto téma je tak specifické, že jsme se rozhodli uspořádat debatu pro veřejnost,“ řekl prezident České komory architektů Ivan Plicka. Komora architektů chtěla prostřednictvím této akce nabídnout neutrální prostředí, ve kterém se mohou potkat jak zastánci rekonstrukce nádraží ve stávající poloze, tak zastánci přesunu nádraží.

„Chceme pomoct dialogu mezi jednotlivými skupinami, které se brněnským nádražím zabývají. Vadí nám, že se z odborných témat často stávají témata politická. V diskuzi o nádraží nám chybí otevřenost vůči partnerovi v diskuzi,“ dodal Plicka. Komora je pak podle něj připravena pomoct Brnu s vypsáním návrhové soutěže, ve které by se měl vybrat nejlepší návrh rekonstrukce nádraží.

V současné debatě o brněnském nádraží se zvažují tři varianty. První je Nádraží u řeky, která počítá s přesunem o necelý kilometr na jih. Druhou je varianta Nádraží pod Petrovem, která počítá s rekonstrukcí v centru. Třetí možností je vypsání otevřené návrhové soutěže, ve které se bude rozhodovat mezi jednotlivými návrhy, v němž může uspět i řešení s rekonstrukcí ve stávající poloze.

První půlhodinu konference vystupovali jednotliví řečníci, kteří si připravili krátké příspěvky týkající se řešení rekonstrukce brněnského nádraží. Na stranu zastánců odsunu nádraží, v současnosti nazvaného Nádraží u řeky, se postavili bývalý náměstek primátora Robert Kotzian nebo architekt Jaroslav Dokoupil. „Hlavní otázka debaty o nádraží by měla být, zda Brno dokáže vybudovat úplně novou čtvrť, pokud by se hlavní nádraží přesunulo na jih,“ poznamenal na okraj jejich příspěvků Plicka.

„Málokterý projekt má takovou serióznost a historickou kontinuitu jako projekt odsunutí brněnského nádraží. Už v období první republiky vítězily návrhy nádraží v odsunuté variantě,“ řekl ve svém příspěvku Dokoupil. „Nádraží u řeky je levnější, městotvornější, ekologičtejší, dosažitelnější a financovatelnější,“ řekl ve svém příspěvku Kotzian.

Naopak za rekonstrukci nádraží ve stávající poloze se postavili architekti Ivan Ruller, Jan Sapák či Josef Myslivec. Na současné poloze nádraží vyzdvihli především jeho blízkost k historickému centru, snadnou dostupnost nebo návaznost na městskou hromadnou dopravu. Kritizovali pak způsob, jakým byla debata o rekonstrukci nádraží v centru potlačována.

„Velmi vítám, že debata o nádraží v centru znovu ožívá, přestože byla v minulosti nekorektními způsoby umlčována. Nádraží by mělo sloužit hlavně lidem, nikoliv lobbistickým zájmům,“ řekl architekt Ruller. Jeho kolega Sapák zpochybnil kontinuitu projektu odsunutého nádraží. „Celých devadesát let, kdy tento návrh existuje, se ukazuje jeho neprůchodnost. Vždy se proti odsouvání nádraží vzedmul velký odpor.“

Pro náměstka ředitele Správy železničních a dopravních cest Mojmíra Nejezchleba je důležitá hlavně rychlost, s jakou se o budoucí podobě nádraží rozhodne. „Pracujeme na studii proveditelnosti i možnosti financování možných variant rekonstrukce nádraží. Jsme však ve schizofrenní situaci, jelikož jako hlavní investor chceme proces co nejvíce urychlit.“

Dalším tématem diskuze bylo chystané referendum o poloze nádraží, které město vypsalo spolu s krajskými volbami na podzim příštího roku. Náměstek primátora Martin Ander přislíbil, že před referendem budou volně k dispozici kvalitně vypracované návrhy pro všechny tři varianty. Město bude v příštím roce pracovat na tom, aby dopracovalo vizi urbanistického vývoje projektu Nádraží pod Petrovem.

V diskuzi většina přítomných architektů podpořila návrhy rekonstrukce brněnského nádraží ve stávající poloze tak, aby byla zachována jeho blízkost k centru města. Diskuzi uzavřel její moderátor Ivan Plicka poukazem na to, že z důvodu velkého zájmu o téma Komora architektů zřejmě uspořádá podobné setkání i v budoucnu.