Brněnští zelení navrhují, aby se referendum o poloze nádraží konalo za dva roky na podzim, tedy souběžně s řádnými volbami do zastupitelstev krajů. Zastupitelé tak budou hlasovat jak o tomto termínu, tak o termínu 24. ledna 2015, který prosazovali donedávna vládnoucí sociální a občanští demokraté.

Podle přípravného výboru za vyhlášení referenda schválení pozdějšího termínu brněnskou čtyřkoalicí (ANO, Žít Brno, KDU-ČSL, Strana zelených) prokáže životaschopnost nového politického kurzu ve prospěch občanů města, kteří budou moci o této stavbě sami rozhodnout.

„Jestliže nová koalice podporuje náš návrh vyhlásit referendum až s krajskými volbami v roce 2016, nikoliv na začátku příštího roku podle ČSSD a ODS, půjde o zásadní průlom ve vnímání zájmů veřejnosti města,“ komentuje postup lídrů čtyřkoalice člen přípravného výboru za vyhlášení referenda Miroslav Patrik.

Přípravný výbor prosazuje konání referenda souběžně s krajskými volbami především kvůli zákonné podmínce pětatřicetiprocentní účasti, která může být snáze dosažena jen ve spojení referenda s jinými volbami. V opačném případě reálně hrozí, že i druhé brněnské referendum bude neplatné.

„Bylo by opravdu nešťastné, pokud by se referendum konalo v jiném termínu a z důvodu nízké účasti by nebylo opět platné. Brno by tak mohlo dostat nesmazatelnou nálepku ,evropského přeborníka v pořádání neplatných referend’,“ upozorňuje Patrik na riziko vyhlásit referendum mimo volby do krajských zastupitelstev.

„Pro nás je také podstatný příslib budoucího vedení města, že skončí jednostranná propagace odsunu nádraží, bude existovat vstřícnost k zapojení široké odborné i občanské veřejnosti a ochota akceptovat jako metodu výběru definitivního řešení architektonické soutěže podle metodiky České komory architektů,“ připomněl další představy přípravného výboru jeho zmocněnec Jakub Patočka.

Přípravný výbor předložil na začátku srpna celkem přes jedenadvacet tisíc podpisů, nicméně tehdejší vedení Brna jich 7,8 tisíc vyškrtlo. Následně výbor předložil dalších téměř šest tisíc podpisů, avšak město vyškrtlo tisíc podpisů. Vedení města pak s ignorování názoru soudu zaslalo přípravnému výboru stanovisko, že ke splnění limitu 18508 platných podpisů jich 414 chybí.

Reálný stav byl přitom opačný, neboť návrh byl bezvadný již 1. září, což také 17. října konstatoval Krajský soud v Brně.