Nejsem z Brna a na to, zda je lepší přesunut v Brně nádraží nebo ho renovovat na stávajícím místě, nemám vyhraněný názor. Jistě se najdou rozumné argumenty pro obě varianty. Nová poloha nádraží by možná mohla urychlit průjezd vlaků regionem, původní poloha je možná přínosnější pro turisty nebo pravidelně do města dojíždějící cestující. Jinak je mi to, upřímně řečeno, poněkud jedno. Co je pro ně lepší ať si vyřeší obyvatelé Brna a okolí. To, co mi vadí, je způsob, jakým minulé vedení brněnské radnice zametalo a zametlo s referendem.
Tento případ je zajímavý i z jiného hlediska. Na obou stranách sporu jsou takřka symbolicky sociální demokraté, primátor Roman Onderka na jedné a mediálně nejviditelnější kritik přesunu nádraží Jakub Patočka, kromě jiného autor publikace „Sociální demokracie a občanské iniciativy: nesamozřejmá, ale nutná aliance“, na straně druhé. Změna polohy nádraží znamená spoustu zakázek a příležitostí pro firmy, jak si vydělat, na druhé straně nezbydou peníze na jiné akce. To je přesně situace, kdy se nedá jednoznačně říci, která varianta je lepší, a měla by rozhodovat veřejnost. Pokud možno hned na počátku, to je potom o hodně jednodušší a většinou i levnější. Pokud je proti tomu odpor, může se to nevyplatit, jako Romanu Onderkovi. Podařilo se mu odmítáním referenda o odsunu nádraží a možná i stylem, jakým to dělal, přeměnit komunální volby na referendum o tom, zda odsunout nádraží nebo Romana Onderku.
Jak jsem konstatoval na počátku, nejsem z Brna a na otázku přesunu nádraží nemám jasný názor. Pro mne kauza brněnského nádraží není otázkou, jak by mělo fungovat nádraží v Brně, ale jak by měla fungovat ČSSD, a to nejen v Brně.