Brněnský magistrát utratil v boji proti referendu o nádraží milion korun

Vratislav Dostál

Onderkovo vedení Brna najalo pro boj proti aktivistům externí advokáty, ti si za pět měsíců naúčtovali za své právní analýzy téměř dva miliony korun, z toho nejspíš až milion za rady proti referendu o poloze nádraží.

Město Brno si proti přípravnému výboru na vyhlášení referenda o poloze nádraží a proti účastníkům územního řízení najalo letos v červnu pražskou externí advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners. Její advokáti si za pět měsíců dokázali za své právní analýzy naúčtovat až 1,9 milionu korun.

Podle odhadů Dětí Země mohly rady proti referendu přijít magistrát až na jeden milion korun. Zbytek se utratil na zkoumání odvolání proti územnímu rozhodnutí pro odsunované nádraží.

„To, že si politici za veřejné peníze najímají proti angažované veřejnosti externí advokátní kanceláře, je nejjednodušší způsob, jak tyto prostředky ve velkém a nekontrolovatelně odklánět a ještě tvrdit, že chybějí v ekologické, sociální či kulturní oblasti,“ kritizuje bývalé vedení Brna předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Ze smlouvy, která byla uzavřena 27. června na částku 2,42 milionu korun a z přiložených čtyř faktur, které Děti Země od magistrátu dostaly, vyplývá, že taxa advokátů byla 1755 korun za hodinu práce. Za pět měsíců své práce o referendu a územním řízení pro odsunované nádraží si naúčtovali již 1,94 milionu korun. Nová brněnská koalice si tak může u nich ještě objednat právní analýzy za zbývajících 480 tisíc korun.

„Pokud bývalý primátor Roman Onderka z ČSSD a jeho náměstek Robert Kotzian z ODS proti referendu o poloze nádraží společně s komunálními volbami neváhali utratit milion korun za advokáty a další půl milionu korun za propagační videospot, pak je jasné, jak byla veřejnost proti těmto praktikám v obrovské nevýhodě, k dispozici méně totiž než desetinu této částky,“ upozorňuje Patrik.

Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners, s. r. o., odhadem za dalších 900 tisíc korun radila úředníkům magistrátu, jak řešit odvolání Dětí Země a spolku Stará Osada — Židenice, jedné fyzické osoby a jedné firmy proti územnímu rozhodnutí pro odsunované nádraží.

„Je to typická ukázka arogance moci a privatizace veřejných služeb, pokud si občané ze svých daní platí úředníky, kteří mají zajistit dodržování zákonů a odbornou kvalitu rozhodování, a ještě navíc si musejí za stejnou práci připlatit drahé privátní advokáty,“ zdůraznil Patrik.

Děti Země své třetí odvolání proti územnímu rozhodnutí podaly v říjnu loňského roku, na výsledek přitom stále čekají. Podle nich nelze územní rozhodnutí vydat, neboť chybějí potřebné podklady a o odvolání rozhoduje podjatý magistrát, Brno je totiž spoluinvestorem stavby.

Územní řízení probíhá od prosince roku 2005, přičemž územní rozhodnutí bylo již dvakrát zrušeno. Podle plánu z dubna 2006 mělo být nádraží hotové v září 2012.

    Diskuse
    December 31, 2014 v 23.56
    Komu odsun?
    Nejsem z Brna a na to, zda je lepší přesunut v Brně nádraží nebo ho renovovat na stávajícím místě, nemám vyhraněný názor. Jistě se najdou rozumné argumenty pro obě varianty. Nová poloha nádraží by možná mohla urychlit průjezd vlaků regionem, původní poloha je možná přínosnější pro turisty nebo pravidelně do města dojíždějící cestující. Jinak je mi to, upřímně řečeno, poněkud jedno. Co je pro ně lepší ať si vyřeší obyvatelé Brna a okolí. To, co mi vadí, je způsob, jakým minulé vedení brněnské radnice zametalo a zametlo s referendem.
    Tento případ je zajímavý i z jiného hlediska. Na obou stranách sporu jsou takřka symbolicky sociální demokraté, primátor Roman Onderka na jedné a mediálně nejviditelnější kritik přesunu nádraží Jakub Patočka, kromě jiného autor publikace „Sociální demokracie a občanské iniciativy: nesamozřejmá, ale nutná aliance“, na straně druhé. Změna polohy nádraží znamená spoustu zakázek a příležitostí pro firmy, jak si vydělat, na druhé straně nezbydou peníze na jiné akce. To je přesně situace, kdy se nedá jednoznačně říci, která varianta je lepší, a měla by rozhodovat veřejnost. Pokud možno hned na počátku, to je potom o hodně jednodušší a většinou i levnější. Pokud je proti tomu odpor, může se to nevyplatit, jako Romanu Onderkovi. Podařilo se mu odmítáním referenda o odsunu nádraží a možná i stylem, jakým to dělal, přeměnit komunální volby na referendum o tom, zda odsunout nádraží nebo Romana Onderku.
    Jak jsem konstatoval na počátku, nejsem z Brna a na otázku přesunu nádraží nemám jasný názor. Pro mne kauza brněnského nádraží není otázkou, jak by mělo fungovat nádraží v Brně, ale jak by měla fungovat ČSSD, a to nejen v Brně.