Začíná nový školní rok. Slavnostní den je to především pro prvňáčky a jejich rodiče. Do prvních ročníků základních škol ve čtvrtek nastupuje 115,5 tisíce dětí, tedy o 1,3 tisíce méně než v loňském roce. Podstatnou zprávou je nepochybně také to, že se odborářům podařilo prosadit navýšení platů. Anebo to, že se ministryni školství Kateřině Valachové letos podařilo ustát tlak proti zavádění inkluze. Nový zákon vstupuje v platnost právě dnes.

Od 1. září se zvyšují platy pedagogických pracovníků o osm procent (šest procent tarifní platy, dvě procenta nenárokové složky) a nepedagogických pracovníků o šest procent (čtyři procenta a dvě procenta). Školy finanční prostředky obdrží prostřednictvím rozvojového programu, který bude rozdělen na dvě splátky. První zohlední stavy pracovníků v roce 2015 a druhá stavy v roce 2016.

„Cílem je maximálně zajistit, aby peníze doputovaly přímo do škol. Učitelé s praxí do šesti let by si v tarifu a ve své jedenácté a dvanácté třídě měli přilepšit zhruba o 1300 korun. Ti, kteří vyučují přes šest let, dostanou 1500 až 1600 korun měsíčně navíc,“ uvedl pro Deník Referendum tiskový odbor ministerstva.

Školské odbory již nicméně avizovali, že se s navýšením platů neuspokojí. Chtějí dosáhnout toho, aby se nejpozději do roku 2020 dostaly učitelské platy na 130 procent průměrné mzdy. Tento týden to řekl předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství František Dobšík. Odborářská ambice má podporu i u ministryně školství.

Počínaje novým školním rokem se zavádí jednotná přijímací zkouška spočívající v testech z českého jazyka a literatury a matematiky pro všechny střední školy ukončované maturitou s výjimkou oborů vzdělání s talentovou zkouškou. U sportovních gymnázií má jednotná zkouška váhu čtyřicet procent, u ostatních oborů šedesát.

Novinkou je také možnost individuálního vzdělávání žáka i na druhém stupni základní školy. Osoba, která bude takového žáka vzdělávat, musí mít vysokoškolské vzdělání. Pokud jde o lesní mateřské školy, ty budou moci být zapsány do školského rejstříku. Jejich specifikem je, že nemají budovu, nýbrž zázemí, které slouží pouze k příležitostnému pobytu a které nesmí být stavbou. Vzdělávání probíhá především ve venkovních prostorách.

„Když si vzpomenu, že jsme ještě v loňském roce bojovali o holou existenci, můžu říct, že naše současná situace je téměř růžová,“ uvedla pro Deník Referendum ředitelka Asociace lesních mateřských škol Tereza Valkounová. Obavy má ale z příštího školního roku, bude totiž prvním, kdy bude povinný poslední ročník předškolního vzdělávání.

Klíčovou letošní novinkou je již zmiňovaná a po celý rok hojně diskutovaná inkluze. Od září je v platnosti zákon, který upravuje pravidla vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Zavádí se systém podpůrných opatření a jejich financování.

„Podpůrná opatření se systematicky katalogizují, zpřesňují se pravidla přiznávání podpůrných opatření, s důrazem na kvalitní diagnostiku, spolupráci rodičů, poradenských zařízení a škol a na dostupnost revizních nástrojů a vytvářejí se pojistky proti zneužívání podpůrných opatření,“ tvrdí ministerstvo.

Rozpis finančních prostředků pro školy prostřednictvím republikových normativů se přitom upravuje s ohledem na počet dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a jim poskytovaná podpůrná opatření.

Podle Jiřího Trundy, ředitele základní školy ve Vratislavově ulici v Praze, se toho pro ně od letošního září příliš mnoho nemění. „My jsme tu měli integrované děti už před tím, změna je pro nás jen v tom, že máme víc papírování,“ popisuje Trunda a dodává, že největším problémem, který souvisí s financováním, je plat asistenta pedagoga.

„Podle vyhlášky by měl vykonávat až čtyřicet hodin týdně přímou pedagogickou činnost, což je nesmysl. A navíc za nízký plat,“ říká Trunda. V praxi to tedy potom je tak, že asistent, který poskytuje pomoc žákovi v první třídě, má poloviční úvazek, protože je s ním sice celou dobu, ale to je pouze dvacet hodin.

I tak je to velmi náročná práce. „Neumím si představit, že dopoledne vykonává někdo tak náročné povolání a odpoledne si jde přivydělávat. Ve výsledku pak bere osm tisíc hrubého, což zužuje okruh lidí, kteří mají dostatečnou kvalifikaci a mohou si to dovolit dělat,“ uzavírá Trunda.

Žáci v novém školním roce a připravovaná opatření

Ministerstvo zatím nedisponuje přesnými údaji o počtech žáků, jde tedy většinou o kvalifikované odhady. Na základní školy bude v roce 2016/2017 docházet přibližně 905,4 tisíc žáků, což je o pětadvacet tisíc více než v minulém školním roce.

Z toho bude letos na první stupeň základních škol chodit necelých 567 tisíc dětí, na druhý pak něco přes 338 tisíc. Do prvních tříd jde 115,5 tisíc nových žáků a na víceletá gymnázia a konzervatoře odejde něco přes deset procent žáků pátých, respektive sedmých ročníků základních škol.

Pokud jde o střední školy, v denní formě do nich bude od září docházet v oborech středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou necelých 395 tisíc žáků, což je o sedm set více než v minulém školním roce. Na gymnázia bude letos chodit necelých 130 tisíc žáků.

A jaké cíle má ministryně školství Kateřina Valachová pro nový školní rok? Například chce ve vládě i v Parlamentu prosadit nový kariérní řád, který by měl stanovit podobu atestačního řízení pro postup učitele do vyššího kariérního stupně. Nastaví také podobu prvních dvou let v praxi, tedy takzvané adaptační období.

„Na podzim nás čeká také naplnění slibů směrem k mateřským školám, kde se dlouhé roky ignorovaly potřeby dětí, které mají méně než tři roky. Vyřešit chceme také všechny pochybnosti, které se týkají hraček, herních sestav, podmínek stravovacího koše a dalších praktických věcí, na které se často ptají rodiče, kteří mají obavy, zda je v mateřských školách vše v pořádku,“ uvedla Valachová na středeční tiskové konferenci.

Pokud jde o kapacity mateřských a základních škol, připomeňme, že do prvních tříd právě nastupují silné populační ročníky, ministerstvo zveřejnilo tento týden výzvu v rámci programu pro rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol pro roky 2017 a 2018.

Cílem výzvy je podpořit rozvoj kapacit základních škol s 1. stupněm a také školy, které jsou umístěny v jedné budově s mateřskou školou. Současně je cílem výzvy podpořit kapacity základních škol, které zřizují dobrovolné svazky obcí. V případě žádostí z území hlavního města Prahy jde především o možnost podpořit stavbu nových mateřských škol.

Na dotaci je vyčleněno pro období 2017 až 2018 celkem 300 milionů korun. Výzva se vyhlašuje k 1. září 2016 a uzávěrka příjímání žádostí je 31. října 2016.