Cestující v pražské hromadné dopravě vyfotil řidičku tramvaje, která při řízení svého silničního křižníku lovila kromě zadních nárazníků zbloudilých venkovanů i pokémony. Se svým úlovkem se pak pochlubil na twitteru. Řidička byla dle zákona potrestána. Noviny nám víc neřeknou, ale co brání naší fantazii v malém exkurzu za zeď strohých fakt?

Viděl bych to nějak takhle: Polední slunce smaží mouchu uvězněnou mezi okenním sklem a zaprášenou žaluzií. Lubomír je vedoucím, hlavním šalinaführerem pro celou matičku stověžatou. Lubomír mouchu nesleduje, jeho zrak je vyhrazen důležitějším věcem. Co však zanedbává zrak, toho se ujímá sluch. Zoufalé bzučení mu kdesi v nevědomí působí jistou slast. A tak se mouchu nesnaží ani vysvobodit, ani rozdrtit posledním vydáním deníku Metro, ale sadisticky ji ponechává jejímu osudu.

Kdo by taky vstával, zvlášť v tomhle vedru. Do kanceláře sice dostali i klimatizaci, ale ta zoufale nestíhá. Lubomír utře pot z čela a zavzpomíná na léto 93, kdy zůstal s tramvají viset někde v půli stoupání na Bílou horu a v kokpitu staré dobré T3 to sluníčko roztopilo na hezkých dvaapadesát stupňů.