Ve světe se každý den odehrávají hrozivé věci. Někdy jsou zprávy o nich až k neuvěření. První myšlenka, která mi prolétla hlavou, když jsem poprvé slyšela o takzvané Kolonii důstojnosti — neboli Colonia Dignidad — byla spíše pochybovačná: opravdu se něco tak drsného dělo, nebo je to pouhý výmysl?

Když ale před nedávnem BBC zveřejnila nové informace k celé kauze a kina začala promítat film Kolonie, který se tématem zabývá, Colonia Dignidad se opět dostala do mediálního prostoru.

Po druhé světové válce našlo mnoho nacistických válečných zločinců, kteří utekli před spravedlivým soudem, útočiště v Jižní Ameriky. Ve většině případů se pokoušeli žít v anonymitě, aby je nemohl nikdo najít.

Paul Schäfer, dnes již proslavený nacista, ale zvolil jinou taktiku. Založil antisemitsky zaměřenou apokalyptickou sektu, která zabředla spolupráci s politicky a dokonce i se samotným chilským prezidentem. Působila nedaleko Santiaga.

Sekta pod ochranou diplomatů

Paul Schäfer se narodil nedaleko Bonnu v roce 1921. Později vstoupil do Hitlerjugend. Jako mladý kluk sloužil v německé armádě během druhé světové války. Po válce se obrátil na víru, cestoval německou krajinou s akustickou kytarou, kázal poselství spásy skrze sexuální abstinenci. Vyzbrojený silným charismatem a rétorickým nadáním přesvědčil stovky svých budoucích následovníků. To vše se mu podařilo ještě předtím, než musel opustit Německo.

Poté, co byl obviněn z obtěžování dvou chlapců, uprchl roku 1961 do Chile, kde pokračoval ve svém „poslání“. Zde rozjel svou náboženskou misi ve velkém. K sektě se přidalo zhruba tři sta Chilanů a Němců. A Schäfer měl nad nimi absolutní moc. Vzbuzoval respekt a strach, jeho cíl byl jasný: být uctíván jako prorok a zachránce.

Schäfer řídil sektu velmi striktně. Jeho stoupenci měli téměř úplný zákaz stýkat se s okolním světem, ženy a muži žili v oddělených místnostech, nemohli se setkávat a měli zakázaný intimní styk. Děti byly odebrány od matek hned po narození a vyrůstaly ve společné školce. Všichni dospělí pro ně byli „strýcové“ a „tety“. Paulu Schäferovi říkali „stálý strýc“. Vždy ho doprovázelo několik pečlivě vybraných chlapců.

↗

K sektě se přidalo zhruba tři sta Chilanů a Němců. Schäfer měl nad nimi absolutní moc. Foto aimg.sk

Podle pamětníků se porušení pravidel sekty nevyplácelo: kdo neuposlechl, toho čekal trest elektrickým šokem, případně dávky sedativ.

Enkláva se chlubila svou vlastní přistávací dráhou, televizní stanicí a elektrárnou. Paul Schäfer zde postavil také školu a nemocnici. Podporu několika místních občanů získal právě tím, že jim nabídl bezplatné vzdělání a zdravotní péči.

Colonia Dignidad byla zkrátka státem ve státě. V nedobytné pevnosti žili členové sekty pod striktním dohledem svého vůdce a pracovali od rána do večera.

Diktátor Augusto Pinochet převzal moc během vojenského převratu v roce 1973. Paul Schäfer se tehdy vyhnul zatčení především proto, že udržoval velmi blízké vztahy s politickými a vojenskými představiteli, dokonce i se samotným Pinochetem a německými diplomaty, kteří v Chile působili. Pinochet tedy začal používat kolonii jako zajatecký tábor, kde trýznil své odpůrce.

Během jeho vlády zmizely tisíce politických disidentů, mnozí z nich byli zabiti. Podle některých neziskových organizací převezla vláda některé nepohodlné odpůrce právě do Colonia Dignidad, kde byli v podzemních komorách mučeni. Pinochetův prezidentský úřad skončil v roce 1990 a o sedm let později se o Colonii Dignidad začala zajímat i veřejnost.

↗

Děti byly odebrány od matek hned po narození. Schäfer byl v roce 2005 odsouzen na dvacet let za pohlavní zneužívání nezletilých. Foto br.noticias.com

Schäfer proto utekl do Argentiny a až v roce 2005 byl odsouzen na dvacet let za pohlavní zneužívání nezletilých, tři roky odnětí svobody dostal za porušování zákonů o zbraních. V roce 2008 mu přibyly další tresty: za týrání obyvatel kolonie a za zabití bezpečnostního agenta, který sloužil pod Pinochetem. Zemřel v osmaosmdesáti letech ve vězeňské nemocnici v roce 2010.

Chilská policie později našla v areálu komunity vojenský arzenál, a to včetně dvaadevadesáti kulometů, sto čtyř poloautomatických zbraní a více než osmnácti set ručních granátů. Policie dále vypátrala dokumenty podrobně popisující, jak v době Pinochetovy diktatury probíhalo stíhání a mučení nepohodlných.

Současný německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier uznal, že Colonia Dignidad je černou kapitolou v dějinách německé diplomacie. Zdá se totiž, že tehdejší německá ambasáda v Chile o Schäferových aktivitách věděla a dokonce ho tajně podporovala.

Colonia Dignidad je také temnou epizodou chilské historie. Přísná sekta po celá desetiletí vytvářela lidské „roboty“. Ovládala jedince hned od porodu. Všichni podstupovali tvrdou indoktrinaci. Desítky dětí zde byly sexuálně zneužity. Odrostlejším členům podávali nelegální psychoaktivní drogy a do těl pouštěli elektrické šoky.

Těžko odhadnout, kolik podobných zvěrstev se po světě stále ještě odehrává. Ten, kdo má k dispozici moc a peníze, může velmi dobře své činy ukrývat a tvářit se přitom, že mu jde o dobro celého světa. Příslovečné boží mlýny možná melou, ale někdy pohříchu ležérně.