Jede, jede mašinka

Lukáš Jelínek

Andrej Babiš a Radim Jančura se neměli přiliš v lásce. Doba se ale hnula a nyní si navzájem rozumí. Jančurovy obchodní praktiky ale nejdou ruku v ruce s veřejným zájmem. Privatizace veřejné služby v oblasti dopravy je totiž ošidná.

Není nad byznysmeny obětavě zachraňující zemi. Neradi se spolu ocitají v jednom pytli, ale to je asi tím, že jsou z hotelů navyklí pronajímat si single pokoje, nikoli přespávat v hostelech na společných pokojích s poschoďovými postelemi. Jsou sami za sebe. A sami za sebe nám prokazují dobrodiní. Vít Bárta by rád střežil naši bezpečnost, Zdeněk Bakala nás zahříval, Radim Jančura vozil a Andrej Babiš všechno ostatní — od pohonných hmot po rohlíky.

Společný ještě mají odpor ke korupci. Kult neviditelné ruky trhu jim velí volat po minimálním a transparentním státu, bez dotací, subvencí a podobně. Pohádky ovčí babičky. Kdo ale nemá na krku zvoneček, musí si vzpomenout na firemní kulturu ABL (aby občané z těch cinknutých veřejných zakázek taky něco měli), na Bakalovu strategii vytěž a zmiz nebo na agrofertskou bionaftu či Čapí hnízdo vystlané evropskými fondy.

Zarputilým bojovníkem za čestnost, poctivost a rovné podmínky je i Radim Jančura. „Snažím se podnikáním trochu změnit svět. Peníze, které vyrobí Student Agency nebo Regiojet, jdou například do Nadačního fondu boje proti korupci, který financujeme, nebo do stínového Ředitelství silnic a dálnic,“ pochlubil se 23. června v Babišově MF Dnes.

A jakými kroky svět mění? Například fotkou ministra vnitra Milana Chovance na svých autobusech, doplněnou telefonním číslem člena vlády a dotazem, zda je mafián, nebo řízen mafií. „Chtěl jsem vyjádřit svůj názor,“ vysvětluje Jančura a koleduje si, aby byl vystaven podobně hlubokým názorům. Blbej, nebo navedenej? zeptá se člověk z lidu. Tunelář, nebo nositel čecháčkovského přístupu vyjádřeného sloganem Kdo neokrádá stát, okrádá rodinu? zadumá se intelektuál. Jedna řečnická otázka lepší než druhá…

„Čerpám jen z novin,“ říká byznysmen, který je se vším rychle hotový. Dokonce i se slovenským neofašistou Mariánem Kotlebou. Ten jeho firmě udělil licenci, tak si s ním podal ze slušnosti ruku. „Pokud bych to neudělal, nemohl bych podat ruku ani třetině lidí v Banskobystrickém kraji, kteří ho volili,“ vymlouvá se. Ostatně větší nacionalista než Kotleba je podle našeho politologa-samouka Miloš Zeman, kterého přitom v první přímé volbě prezidenta podpořil.

Na železnici dějí se věci

×