Poslanecká sněmovna ve středu schválila dvě vládní novely, které stanovují limity na volební kampaně, v případě sněmovních voleb má jít o 90 milionů korun. Novely také zavádí povinnost používat k financování politických stran tzv. transparentní účty a rovněž stranám ukládají další povinnosti, například podrobnější vykazování přehledu příjmů a výdajů ve výročních zprávách a jejich zveřejňování na internetu. Nově má být také zřízen nezávislý úřad, který bude na hospodaření politických stran a hnutí dohlížet.

Zákony také upravují, že strany nesmí v kalendářním roce od jedné osoby přijmout dary převyšující tři miliony korun. Rovněž upřesňují pravidla pro vedení volebních kampaní a jejich financování, včetně povinnosti zřídit si transparentní účet pro financování kampaně. Také zavádí definice kampaní a jejich časové vymezení.

Schválení obou novel přivítala iniciativa Rekonstrukce státu, která dlouhodobě prosazuje větší kontrolu hospodaření politických stran a přísnější regulaci financování volebních kampaní. „Přijaté zákony mají ohromné množství much a děr. Ohromné. Ale položily základ pro to, aby mohla fungovat fér pravidla,“ uvedla ve svém vyjádření iniciativa a dodala: „Bude totiž na ně dohlížet nezávislý úřad. Bez toho by tajné sponzory, bílé koně, anonymní inzerci, kampaně přes kuře a spolky „přátel“, limity na dary a kampaně nikdy nikdo nezkrotil. To je největší změna od 90. let.“

Rekonstrukce státu se například obává financování stran skrze politické instituty a stranické podniky, kde je podle ní nedostatečná regulace a řada mezer. Iniciativa také upozorňuje na to, že uvedené novely diskriminují menší strany, neomezují hrozbu, kterou představují strany spojené s oligarchy a rovněž nezavádí dostatečně vysoké sankce za porušení pravidel, které upravují.

Úřad bude sídlit v Brně, je tam levněji

Kromě samotného zákona prošla také řada pozměňovacích návrhů. Sněmovna tak například schválila návrh poslance Martina Plíška (TOP 09), aby úvěry politickým stranám mohly poskytovat pouze instituce registrované Českou národní bankou, tedy zejména banky. „Je to opatření pro transparentní úvěrování politických stran tak, aby nemohly být financovány různými pochybnými subjekty s anonymními vlastníky a samozřejmě banky mají tuto záruku transparentního úvěrování politických stran,“ vysvětlil Plíšek. 

Poslanci také vyjádřili souhlas s návrhem Jeronýma Tejce (ČSSD), aby Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran nesídlil v Praze, nýbrž v Brně. Tejc to zdůvodňoval například tím, že Brno je městem soudnictví a je zde také sídlo Nejvyššího správního soudu. „Druhá věc je, že pokud má úřad kontrolovat politické strany, neměl by sídlit tam, kde sídlí většina politických stran,“ dodal Tejc, který také zdůraznil, že náklady na provoz úřadu v Brně budou nižší, než v Praze, kde měl sídlit podle původního návrhu. 

Největší kontroverze panovaly právě kolem nově vzniklého úřadu, návrhy na jeho vyškrtnutí ze zákona, které předložil Luděk Hovorka (KDU-ČSL), ovšem neprošly. Předsedu nového úřadu bude vybírat prezident republiky z kandidátů předložených Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Členy úřadu bude ke jmenování prezidentovi nominovat Senát na návrh svých členů, Sněmovny a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. 

Schválené naopak byly pozměňovací návrhy, které upravují financování volebních kampaní prostřednictvím třetích subjektů a kterých se v původním vládním návrhu zákona žádná regulace netýkala. Ty se nově musí zaregistrovat a do kampaně pro volby do Poslanecké sněmovny nesmí dát více než 1,8 milionu korun. 

Ministerstvo vnitra k těmto pozměňovacím návrhům na rozdíl od kladného hodnocení ústavně právního výboru vydalo neutrální stanovisko. „Z našeho pohledu nadměrná regulace, účast na volební kampani je velice široce pojata, a obáváme se, je velice složité pojmout, kde končí svoboda slova a kde už je to volební kampaň,“ zdůvodnil postoj ministerstva vnitra Milan Chovanec. 

Poslanec Zbyněk Stanjura (ODS) také prosadil zvýšení státního příspěvku politickým stranám. Za každého zákonodárce by namísto současných 855 000 korun měly ročně brát 900 000 korun a za krajského či pražského zastupitele by měly získat 250 000 korun namísto dosavadních 237 500 korun. Prostředky na své fungování mají nově získat také politické instituty patřící k politickým stranám, které alespoň ve dvou ze tří po sobě jdoucích volebních období měli ve sněmovně jednoho za sebe zvoleného poslance.