Ohrožené rodiny jsou chudší, zadlužené a častěji se stěhují. Děti v nevyhovujícím bydlení pak mají častěji sklony k násilí, ke kriminalitě nebo k závislostem. Mají větší potíže ve škole než děti z rodin žijících ve vyhovujícím bydlení. Výrazný vliv má jak velikost bytu, časté stěhování, tak i to, když je rodina žije na ubytovně nebo v nestabilním pronájmu. Vyplývá to z šetření agentury Median pro nadaci Sirius.

„Problémy v hospodaření ohrožených rodin primárně vycházejí z jejich rozdílné struktury. Jen 36 % domácností zde tvoří úplné původní biologické rodiny, což je 72 % v běžné populaci. Kvůli tomu, vyšší nezaměstnanosti a většímu počtu dětí v ohrožených rodinách připadá 2,2 dětí a nepracujících členů na jednoho vydělávajícího, zatímco v rodinách běžné populace je to jen 1,5 dětí a nepracujících na jednoho, který pracuje,“ uvádí Daniel Prokop, který se na výzkumu podílel.

Podle výzkumu jsou příjmy ohrožených rodin výrazně nižší než v běžných rodinách. „Přes 37 % ohrožených rodin dokonce žije v relativní příjmové chudobě (16 % běžných rodin s dětmi). Nepřekvapí tak, že 28 % ohrožených rodin reportuje velké problémy při vycházení s příjmem (14 % v běžných rodinách). Ohrožené rodiny mají častěji, než je zvykem, kombinaci dvou či více spotřebních a jiných půjček. A díky nižším příjmům má 70 % rodin obtíže dluhy splácet. V běžných rodinách jich je 45 %,“ pokračuje Prokop.

Z výzkumu vyplývá také to, že ohrožené rodiny na rozdíl od běžných většinou nežijí „ve vlastním“, ale v nějakém nestabilním typu bydlení — v podnájmech, pronájmech či v nějakém typu podporovaného bydlení. „Jejich život narušuje časté stěhování. V průměru se stěhují až pětkrát častěji než běžné rodiny. A celkem 37 % ohrožených rodin se během doby své existence stěhovalo třikrát či vícekrát,“ uvádí Prokop.

Příjem rodiny do dvaceti tisíc zvyšuje rizika vývoje dítěte 

Výzkum Predikce ohrožení rodiny v rámci projektu Primární prevence ohrožení rodiny se zaměřil i na závislosti. Výsledky ukazují, že přenos závislosti na alkoholu ze strany mužského pohlaví je dvakrát silnější než u žen. „V ohrožených rodinách v péči neziskových organizací jsou závislosti výrazně silnější, přibližně dvakrát, než v běžné populaci,“ uvádí výzkumnice Helena Fialová.

Dalším výsledkem výzkumu je i poznatek, že významně častěji spolu komunikují rodiny z běžné populace oproti ohroženým rodinám. „V rodinách běžných spolu dospělí nejčastěji komunikují o tématech souvisejících s dlouhodobým životem domácnosti, společně plánují budoucnost, ale také si povídají o aktuálním dění v ČR. Naproti tomu u rodin ohrožených se nejčastěji stáčejí hovory ke všemu možnému, zejména pak k finanční situaci a k běžným provozním záležitostem domácnosti,“ uvádí Markéta Jírová Exnerová.

Z průzkumu vyplývá i to, že zatímco v běžné populaci se s problémy spojenými se sexuálním zráním dítěte, s jeho sebevražednými tendencemi, s postižením, či s tím, že dítě užívá pravidelně léky nebo bylo v posledním roce hospitalizováno, potýká 15 % rodin, v ohrožených rodinách je to 22 %. „Zdravotní stav dětí ještě více zhoršují špatné životní podmínky, špatná sociální situace rodičů a vztahy mezi rodiči,“ uvádí Pavel Biskup.

Co se týče výchovného stylu — u běžné populace volí čtvrtina rodičů vyvážený přístup mezi „dítěti nasloucháme a děláme, co o ono chce“ a „stanovujeme pravidla a vyžadujeme jejich dodržování“. Podle Simony Horákové se k extrémně přísnému výchovnému stylu se hlásí 6 % respondentů a k extrémně liberálnímu výchovnému stylu 8 % respondentů běžné populace. U ohrožených rodin má menší skupina vyvážený výchovný přístup, více respondentů (10 %) se hlásí k extrémně přísné výchově.

Výzkum, který byl prezentován v rámci konference nadace Sirius Stav české rodiny, co ji chrání a ohrožuje, která se konala v Praze, ukázal i to, že když má rodina celkový příjem do dvaceti tisíc korun čistého, znamená to pro ni chudobu a zvýšení rizik vývoje dítěte. U běžných má většina dotázaných příjem alespoň nad hranicí příjmové chudoby, 54 % z nich uvedlo, že má nad třicet tisíc korun měsíčně. Naopak takřka polovina ohrožených rodin žije v příjmovém pásmu do dvaceti tisíc korun měsíčně.

V první etapě výzkumu byla dotazována běžná populace. Sběr dat probíhal od 20. září 2014 do 28. ledna 2015 a celkem bylo dotázáno 5002 respondentů a respondentek. Ve druhé etapě byly dotazovány ohrožené rodiny v péči neziskových organizací. Sběr dat probíhal od 3. prosince 2014 do 16. listopadu 2015 a celkem bylo dotázáno 1412 respondentů a respondentek.