Ohrožené rodiny jsou chudší, zadlužené a častěji se stěhují. Děti v nevyhovujícím bydlení pak mají častěji sklony k násilí, ke kriminalitě nebo k závislostem. Mají větší potíže ve škole než děti z rodin žijících ve vyhovujícím bydlení. Výrazný vliv má jak velikost bytu, časté stěhování, tak i to, když je rodina žije na ubytovně nebo v nestabilním pronájmu. Vyplývá to z šetření agentury Median pro nadaci Sirius.

„Problémy v hospodaření ohrožených rodin primárně vycházejí z jejich rozdílné struktury. Jen 36 % domácností zde tvoří úplné původní biologické rodiny, což je 72 % v běžné populaci. Kvůli tomu, vyšší nezaměstnanosti a většímu počtu dětí v ohrožených rodinách připadá 2,2 dětí a nepracujících členů na jednoho vydělávajícího, zatímco v rodinách běžné populace je to jen 1,5 dětí a nepracujících na jednoho, který pracuje,“ uvádí Daniel Prokop, který se na výzkumu podílel.

Podle výzkumu jsou příjmy ohrožených rodin výrazně nižší než v běžných rodinách. „Přes 37 % ohrožených rodin dokonce žije v relativní příjmové chudobě (16 % běžných rodin s dětmi). Nepřekvapí tak, že 28 % ohrožených rodin reportuje velké problémy při vycházení s příjmem (14 % v běžných rodinách). Ohrožené rodiny mají častěji, než je zvykem, kombinaci dvou či více spotřebních a jiných půjček. A díky nižším příjmům má 70 % rodin obtíže dluhy splácet. V běžných rodinách jich je 45 %,“ pokračuje Prokop.