Premiér Bohuslav Sobotka v úterý po dvou letech opět navštívil státní podnik DIAMO v Dolní Rožínce. Poslední fungující uranový důl v České republice Rožná nacházející se právě v lokalitě Dolní Rožínka a spadající pod DIAMO má být v provozu do konce roku. Vláda přitom už v prosinci 2014 schválila kroky k přípravě těžby uranových ložisek u Brzkova na Vysočině.

Podnik DIAMO již požádal o rozšíření chráněného ložiskového území, které by podle Sdružení pro záchranu prostředí Calla omezilo práva dotčených obcí. Ministerstvo průmyslu a obchodu už ale v dubnu uvedlo, že případná těžba uranu by se vyplatila pouze, pokud by světové ceny uranu byly na odpovídající úrovni. „Nyní tomu tak není a proto bude těžba uranu v České republice k 31. prosinci 2017 ukončena,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek v souvislosti s provozem posledního funkčního uranového dolu Rožná.

„Plán převést eventuálně těžbu do Brzkova ministr Mládek zrušil právě pro její neekonomičnost. K obnovení těžby nebo zahájení nové navíc ani neexistuje politická vůle,“ stojí ve vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu. Podle ministerstva jde nyní státu v Brzkově o jeho povinnost chránit ložiskové území. 

„To však v žádném případě neznamená automatickou možnost zahájit těžbu, a že je na něm zcela vyloučen jakýkoli další územní rozvoj nebo jsou omezena práva vlastníků pozemků,“ zdůrazňuje ministerstvo, které uvádí, že stavby na takovém území povoluje místně příslušný stavební úřad. Ten si sice opatřuje stanovisko obvodního báňského úřadu, to však není závazné.

Ekologové: investice by místo těžby měly směřovat do sanace 

Calla — Sdružení pro záchranu prostředí připomíná, že otevření nového uranového dolu u Brzkova na Vysočině podpořil jako řešení zaměstnanosti pro horníky z oblasti Bystřicka v březnu 2014 předseda vlády Bohuslav Sobotka. Podle usnesení vlády z prosince 2014 bylo ministrovi Mládkovi uloženo, aby do 31. prosince 2017 předložil vládě informaci o stavu administrativní přípravy k otvírce ložiska Brzkov — Horní Věžnice.

„Rozhodnutí vlády o přípravě těžby u Brzkova by měli ministři bezodkladně přehodnotit, žádost o rozšíření chráněného ložiskového území nechat stáhnout a namísto toho připravit plán na urychlenou sanaci odkališť a dalších pozůstatků těžby,“ řekl Edvard Sequens z Cally. Se zdejší těžbou uranu nesouhlasí ani starostové a občané Brzkova, Věžnice, Přibyslavi či Polné.

Sdružení Calla upozorňuje, že investice více než dvou miliard korun do otevření nového dolu by vedla k produkci cenově nekonkurenceschopného uranu bez valného efektu na naší energetickou nezávislost. Problém sanace dnešních odkališť a úpravny uranové rudy by se tím navíc jen odložil o dvacet let.

Vládní podpora podle Cally namísto toho musí směřovat do proměny dlouholetou těžbou poznamenaného regionu — nových pracovních příležitostí na Bystřicku, zkvalitnění dopravní obslužnosti a do vyčištění následků po těžbě a zpracování uranu. Zvláště velkým a nákladným problémem, jak sdružení upozorňuje, bude sanace dvou odkališť KI a KII, v nichž na ploše větší než 90 ha leží 15,5 milionu tun radioaktivního rmutu. Konkrétní plán na jejich zabezpečení však zatím nebyl předložen.