Policie nedovolila skautům, kteří po mši vyšli z baziliky svatého Jiří, zazpívat v areálu Pražského hradu českou hymnu. Má cenu se takovou „prkotinou“ zabývat? Má. Jde o jeden z výrazných detailů, které již po několik let skládají mozaiku měnící se společenské atmosféry.

Vnitru a policii chybí stabilní vedení

Policista několika desítkám dětí oznámil, že zpěvem hymny na Hradě by se dopustily nepovolené hudební produkce. Skauti si museli hymnu zazpívat jinde.

Mluvčí Ovčáček se jim za to omluvil a dodal: „Policista postupoval v souladu se zákonem, regulemi, ale byl příliš horlivý.“ Nebyl. Policista své rozhodnutí konzultoval telefonicky se svým nadřízeným a ten mu zákaz zpěvu potvrdil. Šlo tedy o zamýšlený, naplánovaný policejní postup.

Ministr vnitra Milan Chovanec uvedl, že policista, který skauty vykázal z Hradu, zřejmě ztratil zdravý rozum. „Hradní policii zjevně chybí stabilní vedení,“ dodal sociálně demokratický ministr. To je možné, ale takovéto „stabilní vedení“ chybí především Hradu, ministerstvu vnitra a Policii ČR jako celku.

Policisté evidentně zvlčili, jsou čím dál drzejší. Co dělat nemají, k tomu se hrnou, své povinnosti přitom neplní. Mohou si dovolovat na občany čím dál víc, protože jim pro to Miloš Zeman, Jiří Ovčáček, Milan Chovanec a Tomáš Tuhý vytvářejí předpoklady.

Správně řekl skautský vedoucí, že jim nejde o omluvu za zákaz zpěvu hymny, ale že by měla přijít omluva za změnu společenské atmosféry, která něco takového umožňuje.

Neustálé Zemanovo a Ovčáčkovo štvaní proti všem, které pokládají za své nepřátele, tuto atmosféru nejen vyhrocuje, ale přímo legitimizuje a posvěcuje vyvolávání nenávisti.