Wyoming, Wisconsin, Washington, Aljaška, Havaj, Arizona, Utah a Idaho. Takto vypadá seznam států, v nichž se konaly prezidentské primárky Demokratické strany USA od posledního velkého volebního kola v úterý 15. března. Pouze v Arizoně se přitom podařilo vyhrát favoritce voleb Hillary Clintonové. Ve všech ostatních státech získal větší podporu pro zisk prezidentské nominace strany Bernie Sanders.

U republikánů je situace podobná: Arizonu vyhrál Donald Trump, Utah a Wisconsin ovšem Ted Cruz. Jinde republikáni od 15. března nehlasovali. S velkým zájmem tak nyní analytikové sledují, jak se řetězec primárek přesouvá na východ — do států, jež mají jinou kulturu i problémy než státy západu a středozápadu země. V noci z úterý 19. na středu 20. dubna se volí v New Yorku; 26. dubna pak v Pensylvánii, Delaware, Marylandu, Connecticutu a na Rhode Islandu.

„Náskok Hillary Clintonové i Donalda Trumpa se během posledního měsíce snížil natolik, že jim už ani jasné vítězství ve východní sérii hlasování nezajistí nominaci. Nyní tak bojují především o to, zda si udrží image jednoznačných favoritů (...) o vlastní nominaci se bude rozhodovat až v květnu či červnu. U republikánů navíc vítěz vzejde zřejmě až z vlastního nominačního sjezdu v ohijském Clevelandu,“ hlásil do pondělního vysílání BBC analytik amerického dění Anthony Zurcher a pokračoval:

„Výhra Bernieho Sanderse a Teda Cruze ve východních primárkách se neočekává. V newyorských průzkumech zaostávají o jedenáct, respektive třicet procent. Pokud by tady i přesto zvítězili, získali by ohromnou iniciativu. A i když by své konkurenty hned nepředhonili, váha jejich politických pozic by nesmírně vzrostla,“ uvedl Zurcher dále.

↗

Zisky kandidátů v grafice AP a BBC k 19. dubnu. Sanders stáhl za poslední měsíc náskok Clintonové přibližně o 110 delegátů. Repro DR

Znalci sledující demokratické primárky jinak debatují v poslední době zejména nad povahou občansko-politického hnutí, které se nepopiratelně vytváří kolem Bernieho Sanderse. Sanders totiž vyhrává s větším náskokem především caucusy, tedy volební shromáždění, kde jde o mobilizaci menšího počtu přesvědčivých lidí; ve státech, kde se konají klasické primárky, už nevítězí tak drtivě.

Hillary Clintonová navíc vede s převahou nejen na počet delegátů, za což mohou i takzvaní superdelegáti, ale i na počet celkově odevzdaných hlasů — a to o více než milion.

Řada demokratických primárek má ovšem — na druhou stranu — nastavena pravidla tak, že se síla Sandersovy skutečné podpory nemůže plně projevit. Nyní v New Yorku mohou například hlasovat jen ti, kdo se zaregistrovali jako příznivci Demokratické strany do loňského října. Reálná síla táborů za oběma uchazeči tak zůstává sporná.

Kolem republikánských primárek se zase nejvíce debatuje nad tím, co se stane, pokud žádný uchazečů nezíská v primárkách nadpoloviční většinu delegátů a jestli bude o prezidentském nominantovi strany rozhodovat až onen červencový clevelandský sjezd. Je totiž veřejným tajemstvím, že vedení Republikánské strany si nominaci Donalda Trumpa nepřeje.

Tým Teda Cruze se již nyní pokouší intenzivně lobbovat mezi stranickými vůdci. Sám Cruz ovšem také není u establishmentu velice oblíben. V republikánském zákulisí se tak hledá někdo třetí a mezi analytiky probírá, jak zareagují staří i noví příznivci strany na případný fakt, že prezidentskou nominaci získá někdo, kdo se primárek vůbec neúčastnil.