Primárky v USA: Clintonová má již nominaci skoro jistou, i Trump je blízko

Primárky v USA projasnilo velké úterý 15. března. Clintonová mizí Sandersovi v nedohlednu. Republikáni poprvé volili systémem Vítěz bere vše. A po prohře na své Floridě skončil další favorit republikánského establishmentu Marco Rubio.

Jakub_cb

Jakub Patočka

16.03.2016 08:00

A1

Demokratickou kandidátkou na prezidentku bude v letošních volbách Hilary Clintonová. Foto Mike Mozart, flickr.com

Prezidentské primárky v USA, v nichž voliči obou dvou hlavních stran, demokratů i republikánů, rozhodují o svých kandidátech na prezidenta, mají za sebou zlomové úterý 15. března. Velká vítězství si připsali oba doposud nejúspěšnější kandidáti Hillary Clintonová a Donald Trump. Po hlasování v dalších pěti vesměs důležitých státech se zdá, že vše směřuje k jejich vzájemnému souboji.

Primárky se konaly na Floridě, v Illinois, v Missouri, v Ohiu a v Severní Karolíně. Zatímco demokraté rozdělují delegáty pro konvent, který zvolí jejich prezidentského kandidáta, ve všech státech proporčně podle obdržených hlasů, u republikánů se v úterý poprvé v některých státech hlasovalo systémem „vítěz bere vše“. Právě to ukončilo prezidentskou kampaň floridského senátora Marca Rubia, který ve svém státě podlehl Donladu Trumpovi a v zápětí ohlásil, že jeho cesta do Bílého domu „nebyla Boží vůlí“.

V republikánských primárkách tak zůstává pouze trojice kandidátů výstřední vulgární miliardář Trump, texaský ultrakonzervativec Cruz a guvernér z Ohia John Kasich, který získal všechny delegáty ve svém domovském Ohiu a je poslední postavou republikánských primárek, která více méně odpovídá tradiční politice etablované americké pravice. Zdá se nicméně, že i pokud by se za ním nyní shromáždily všechny síly republikánů, na předstižení Trumpa, který v úterý zvítězil ve čtyřech zbývajících státech, už bude nejspíš pozdě.

Výsledky primárek u demokratů nepotvrdily vzestup socialisty Bernieho Sanderse, který minulý týden senzačně zvítězil v Michiganu. Tentokrát neuspěl ani v jednom z pěti států a jakkoli v teoretické rovině šance na nominaci ještě má, v praxi je náskok Hillary Clintonové již nedostižný.

Clintonovou nyní čeká těžký úkol: získat Sandersovy sympatizanty
Hillary Clintonová před pěticí úterních primárek vedla o 221 zavázaných delegátů (774:553) a její náskok nyní dál podstatně vzroste. Ačkoli prakticky ve všech zbývajících státech, kde se ještě primárky budou konat, by byl její protikandidát Bernie Sanders za normálních okolností konkurenceschopný, je otázkou, zda se nyní demokratičtí voliči nezačnou ve větší míře houfovat za svou kandidátkou, která má po 15. březnu již nominaci prakticky jistou.

Bernie Sanders avizoval, že souboj povede naplno až do samého konce a oznámil, že stále věří ve výhru. Ta ale již není reálná. Sandersovi se nicméně podařilo vyvolat v americké politice mimořádné hnutí a pro svůj důsledně progresivní sociálně-ekonomický program se silnými ekologickými a demokratizačními akcenty získat podporu v mnoha sociálních skupinách. Především mezi mladými liberálními voliči je jeho podpora násobně vyšší než pro Hillary Clintonovou.

Otázkou je, jak se bude jeho hnutí vyvíjet po té, co se stává čím dál jasnější, že Sanders prezidentskou nominaci nezíská. Fakt, že Hillary Clintonová musela svou rétoriku poněkud přizpůsobit tlaku zleva, mnohé jeho voliče, ani Sandersův tým, patrně neuspokojí. A lze si jen těžko představit, že Clintonová získá jádro jeho hnutí na svou stranu bez přímé a aktivní Sandersovy podpory.

Co za ni může chtít? Co se mu Clintonová odhodlá nabídnout? Anebo se Sanders pokusí využít mimořádné energie, kterou za sebou v primárkách shromáždil, k udržování trvanlivějšího hnutí, jež by proměnilo demokratickou stranu, jak doporučuje například Raplh Nader? To vše se teprve ukáže.

Žluté státy vyhrála Hillary Clintonová, zelené jsou Sandersovy. Je prakticky rozhodnuto. Grafika WmC

Závažnější otázky ale stojí před Clintonovou. Z mnoha průzkumů vyplývá, že v přímém střetu s republikánskými kandidáty by na tom byl Bernie Sanders lépe než ona. Takový údaj jde na první pohled proti selskému rozumu, poněvadž Sanders je kandidátem v mnoha ohledech radikálnějším, a tudíž se zdá, že by Clintonová měla mít širší voličskou základnu. Jenomže realita je taková, že americká společnost se stává silně polarizovanou a odpor vůči zavedenému politickému establishmentu se stal podobně silným faktorem jako dělení na pravici a levici.

Jakkoli překvapivé se to může zdát, voliči, kteří podporují Sanderse, ale před Clintonovou by dali přednost Donaldu Trumpovi, nejsou zanedbatelnými výjimkami; z průzkumů vyplývá, že takhle uvažuje skoro každý desátý Sandersův sympatizant. Deník Guardian provedl šetření mezi svými čtenáři a na svou žádost, aby se přihlásili ti, kteří si myslí, že Trump je druhou nejlepší volbou po Sandersovi, dostal zhruba pět set kladných odpovědí.

Typickým voličem, který je připraven přeběhnout od Sanderse k Trumpovi, je běloch, příslušející k nižší příjmové skupině a s ostře vyhráněnými postoji proti politickému establishmentu. Důležitý je pro mnohé důraz Sanderse i Trumpa na záporné účinky volného trhu na pracovní místa v Americe.

Jeden čtenář Guardianu napsal: „Trump je hnusný vulgární chvástal, který mele nesmysly. Ale narozdíl od Clintonové – a podobně jako Sanders – je to aspoň outsider, který chápe, že státní správa i ekonomika jsou úplně pokřivené.“ A devětadvacetiletá informatička v korespondenci s redaktory Guardianu uvedla: „Jakkoli strašlivý Donald Trump je, a je to otřesný, rasistický, misogynní idiot, nemyslím si, že Hillary Clintonová je v něčem lepší. Cítím, že Trump může aspoň vyvolat revoluci, byť třeba proti sobě. Preferuji chaos před stagnací.“

Ačkoli počty voličů, kteří by přeběhli od Sanderse k Trumpovi Clintonovou asi nevyděsí, o závažný problém se začíná jednat, připočteme-li i ty sandersovce, kteří by raději než volit ji, mohli chtít zůstat doma – a těch je přirozeně mnohem víc. Způsoby, jimiž se je Clintonová bude snažit nalákat, i další strategie, s níž se Sanders bude snažit využít mohutný potenciál svého hnutí, budou nejzajímavějšími motivy zbytku demokratických primárek.

Republikáni: pomalu hasnou naděje i na „rozlomený“ konvent
Vyjasňuje se i u republikánů. Marco Rubio, který se z původně více než desetičlenného peletonu republikánských uchazečů o prezidentskou nominaci vyloupl jako hlavní naděje stranického vedení, 15. března utrpěl od Trumpa pokořující porážku i ve své domovské Floridě. A v zápětí svou kampaň ukončil.

Modré státy jsou Trumpovy, žluté Cruzovy, zelené je Kasichovo Ohio, a jediným podstatným Rubiovým vítězstvím zůstane červená Minnesota. Grafika WmC

Už sám pohled na mapu republikánských primárek říká, že výsledky jsou zde mnohem pestřejší, ve větších státech dosud dokázal zvítězit celý kvartet kandidátů. Republikánský establishment, který se děsí možného Trumpova úspěchu, ale patrně doplatí na to, že nedokázal najít způsob, jak se sjednotit za jediným výrazným kandidátem podstatně dřív.

Ani ultrakonzervativec Cruz, který se Trumpovi dokázal nejvíce přiblížit, totiž k favoritům vedení republikánské strany rozhodně nepatří. Tradičním republikánům tak zůstává jediná naděje, John Kasich, který zvítězil ve svém Ohiu, jež navíc patří k státům, o něž se v posledních vyrovnaných prezidentských volbách vždy mezi demokraty a republikány tvrdě bojovalo.

Jakés takés naděje vedení republikánské strany může stále ještě čerpat z faktu, že součet všech delegátů zavázaných volit Cruze, Kasicha a Rubia je prozatím vyšší, než počet delegátů, jež dosud získal Trump. V republikánských primárkách se nyní ve většině zbývajících států bude volit systémem vítěz bere vše, a pokud by se začalo dařit Cruzovi s Kasichem Trumpa porážet, nemusel by na republikánský konvent žádný kandidát dorazit s jasnou většinou.

To by pak dávalo naděje na tak zvaný rozlomený konvent, který by mohl dospět k vyjednané nominaci jiného kandidáta, než je Trump, nejspíše právě Cruze s podporou Kasicha a Rubia. Jenomže stále platí, že Trump 15. března vyhrál čtyři státy z pěti a zatím všechny pokusy spojit se proti němu skončily nezdarem. Bude-li v podobném stylu vítězit dál, republikány před jeho nominací nic neuchrání.

Určitá možnost komplikací pro Trumpa pramení z faktu, že v západní polovině USA zatím Cruz zvítězil v šesti státech, zatímco Trump pouze v jednom. Ve většině západních států USA se primárky teprve budou konat.

V každém případě Republikánskou stranu čeká nesnadná sebereflexe, jak je možné, že ji její politika přivedla do stavu, v němž se její vlastní členská a voličská základna houfuje za kandidátem, který je v tolika ohledech oficiální stranické politice i stranickému establishmentu tak zásadně vzdálen. Směs neoliberalismu a neokonzervatismu doposud pro republikány typickou poráží nacionální populismus.

Demokratům pak patrně nezbude než doufat, že Clintonové zásadně pomůže jednak Sanders a jednak prezident Barack Obama. Ten se na účet republikánských primárek a iracionality, kterou republikánští kandidáti projevují v celé řadě otázek, od zdravotní péče přes změny klimatu až po zahraniční politiku, dobře baví už dnes.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Aleš Morbicer - invalidní důchodce a audiofil, Ostrava

Středa, 16.Března 2016, 13:36:41

"Typickým voličem, který je připraven přeběhnout od Sanderse k Trumpovi, je běloch, příslušející k nižší příjmové skupině a s ostře vyhráněnými postoji proti politickému establishmentu."

Na Aktuálně.cz dnes vyšel zajímavý graf, který se týká úbytku dělnických pracovních úvazků v průmyslu v USA v letech 1980-2014.
Mezi roky 2000-2010 zmizelo v americkém průmyslu téměř 6 milionů dělnických pracovních míst.............. = 30%!!!!

https://pbs.twimg.com/media/CdnVK4_UEAIYJx4.jpg

To jsou ti bílí naštvaní nízkopříjmovi muži.
((( na druhou stranu tovární dělník už na Západě dlouhé roky není žádná "socka" )))

Dokonce se to už řeší i v amerických mainstreamových seriálech.

Až se jednou budou sčítat všechny Obamovy klady a zápory, nemělo by se zapomínat, že se za jeho vlády podařilo zastavit a nakoec i zvrátit tento drastický úbytek dělnických pracovních míst.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.