Nejdůležitější dvě procenta v demokratických primárkách

Pavel Šanda

Příznivec Bernieho Sanderse se vrací ještě k úternímu vítězství progresivního uchazeče o prezidentskou nominaci Demokratické strany USA v michiganských primárkách. Vysvětluje, v čem bylo tak důležité.

Po celou noc z úterý 8. března na středu přicházely průběžné výsledky primárních voleb v USA. Na straně demokratů se bojovalo o delegáty ze států Michigan a Mississippi. Neúspěch v Michiganu mohl pro kampaň Bernieho Sanderse znamenat výrazné podlomení šancí na nominaci už v této fázi kampaně. Kampaň Hillary Clintonové v to doufala, neboť průzkumy preferencí naznačovaly její vedení v rozsahu od 13 až do 37 procent.

V Mississippi však bylo vše jasné už předem. Jde o jeden z konzervativnějších států s velkým podílem černošských voličů, které se zatím Berniemu příliš nedaří oslovovat, zejména pak na jihu. To potvrdily i výsledky, když Hillary Clintonová zvítězila naprosto drtivě.

Na druhou stranu jde o stát, v němž jsou šance demokratů na vítězství v prezidentských volbách zhruba na úrovni šancí na vítězství Syrizy na Slovensku.

Bernie Sanders po vítězné noci. Foto Gage Skidmorová, flickr.com

Naproti tomu Michigan patří mezi velké průmyslové státy s velkým počtem delegátů pro nominační sjezd Demokratické strany. Podíl průmyslových dělníků na voličstvu je zde vyšší než ve většině států. Podíl černošských voličů je na úrovni federálního průměru.

Bernie Sanders nakonec zvítězil o dvě procenta a odnese si z Michiganu podle odhadů o deset delegátů více než Clintonová. Celkově po úterní noci Clintonová svůj náskok v počtu delegátů zvýšila, ale to není celý příběh.

Bernie Sanders se především udržel ve hře o nominaci. Jeho příznivci, nadšeni výsledkem v Michiganu, který vytřel zrak všem agenturám pro výzkum veřejného mínění, rozžhaví bankovní účet Bernieho kampaně proudem několika milionů dolarů v malých dávkách.

Sandersovi lidé tak budou moci propagovat svého kandidáta také prostřednictvím televizních spotů na Floridě, v Ohio či Illinois. Nezapomínejme, že právě spoty Sandersovy kampaně jsou mezi diváky i PR odborníky hodnoceny velmi pozitivně. A v souznění s obrovskými předvolebními mítinky, televizními debatami, telefonickou kampaní a kampaní „od dveří k dveřím" mohou mít značný dopad.

Sanders zároveň konečně dokázal, že dovede zvítězit i ve velkém státě, a nemusí tudíž pouze paběrkovat delegáty ve státech s malým počtem obyvatel.

Hlasy Afroameričanů

Berniemu Sandersovi se dále v Michiganu podařilo získat i docela slušný podíl voličské skupiny, kterou měl dosud problémy oslovit — totiž černošských voličů. Podle průzkumů u volebních místností jich získal v Michiganu 31 procent, což je podstatně více než v jižních státech. Potvrdila se tedy teze jeho kampaně, že mezi jižanským (převážně venkovským a pobožným) a severským (převážně městským, vzdělanějším a sekulárnějším) voličem-Afroameričanem je značný rozdíl.

Zatímco u černošských voličů Bernie i po zlepšení výsledku stále ztrácí, mezi bělošskými voliči opět dominoval. Jeho šance v dalších velkých státech s podobným sociálním složením obyvatelstva jako Ohio či Illinois tak nejsou zdaleka marné.

Navíc Hillary Clintonové nevyšla lež, kdy v televizní debatě obvinila Bernieho Sanderse z toho, že hlasoval proti pomoci federální vlády automobilovému průmyslu před krachem. Rány pod pás, které Clintonová rozdává, se mohou obrátit proti ní a zřejmě se tak již děje. Zatímco v republikánských primárkách je to běžný kolorit, demokratičtí voliči smysl pro fair play neztratili.

Hillary Clintonová je přitom v prekérní situaci. Pokud chce uspět v prezidentských volbách, nesmí si odcizit Bernieho příznivce. Zatímco někteří z nich udělají vše pro to, aby se do Bílého domu nedostal nikdo z „republikánských extrémistů“, pro jiné je Bernie jedinou volbou už nyní. Další ztráty voličů si Hillary Clintonová nemůže dovolit, a tak pro ni není snadné nadále na Bernieho útočit.

Vzhůru na Floridu

Clintonová by se zjevně ráda už zaměřila na kampaň pro prezidentské volby. Bernie se ale jen tak nevzdá. Jeho šance stále žije a jeho kampaň má dost finančních prostředků i dobrovolníků, aby pokračoval až do letního nominačního konventu.

Už příští úterý bude další díl seriálu demokratických primárek. Na řadě jsou Florida, Illinois, Ohio, Missouri a Severní Karolína. V Missouri má Bernie větší šanci než ve většině jižních států, poněvadž zde výrazně převažují bílí voliči. Illinois a Ohio jsou státy, které jakoby z oka vypadly Michiganu.

Nejvíce se tedy bude bojovat o Floridu, kde už měl Bernie předvolební shromáždění v době, kdy ještě byly otevřené volební místnosti včerejších primárek. Florida v současné době patří mezi státy, kde mají obě hlavní politické strany šanci vyhrát. Celosvětově se proslavila tamním poněkud nestandardním vítězstvím George W. Bushe v roce 2000, eufemisticky řečeno.

Bernie Sanders v průměru volebních průzkumů na svou sokyni ztrácí zhruba 25 procent, tedy o trochu více než v Michiganu krátce před tamními primárkami. Nyní má týden na to, aby tuto ztrátu dohnal či alespoň snížil, pokud tedy předpokládáme, že výzkumy odrážejí skutečnost.

Pomáhat mu v tom bude i poslanec federálního Kongresu Alan Greyson, aktivistky Národního svazu zdravotních sester a dalších odborových organizací, stejně jako ekologické organizace, organizace na podporu lidských a občanských práv a podobně.

Nedočkavému pozorovateli může připadat týden jako dlouhá doba, nikoliv však aktivistům jeho předvolební kampaně. Ti budou mít hodně naspěch, ale mají v zádech nadšení a odhodlání.