Příznivci Bernieho Sanderse na celém světě doufají, že druhá polovina boje o prezidentskou nominaci Demokratické strany USA bude pro jejich kandidáta příznivější než polovina první. Výsledky posledních primárek — volebních shromáždění ve státech Washington, Aljaška a Havaj — jejich naděje zatím podporují.

Bernie Sanders vyhrál všechny tři sobotní souboje naprosto jednoznačně. Nejvíce delegátů přiděloval stát Washington (101), kde Sanders získal 72,7 procenta hlasů, zatímco Clintonová pouze 27,1 procenta. Na Aljašce s šestnácti delegáty vyhrál dokonce o více než šedesát procent v poměru 81,6 procenta ku 18,4 procenta.

K téměř sedmdesáti procentům se přiblížil na Havaji, kde mu k této hranici chyběly pouze dvě desetiny. Clintonovou upřednostnilo jen třicet procent účastníků tamního hlasování.

Pro Bernieho Sanderse to byl velký den, který dokonale navázal na jeho úspěch z minulého úterý v Utahu a Idahu. Po 15. březnu zvítězil v pěti ze šesti států, a to vždy s obrovským náskokem 40—63 procent. Přesně taková vítězství jeho kampaň potřebovala jako sůl.

Úplné rozdělení delegátů z řečených států zatím nebylo zveřejněno. Uznávaný odborník na výzkumy veřejného mínění a předpovědi výsledků voleb Nate Silver zatím potvrdil 98 delegátů pro Bernieho a 32 pro Hillary. Konečné rozdělení ze sobotních hlasování lze odhadovat asi na 104 pro Bernieho a 38 pro Hillary.

Náskok Hillary Clintonové po 15. březnu se tedy snížil ze 315 delegátů na 228 delegátů. Bernie stáhnul její vedení o 87 delegátů během jediného týdne. Clintonová dokázala zvítězit pouze v Arizoně.

Právě v Arizoně navíc vyvstávají aktuálně podezření na řadu neregulérností při hlasování — podobně jako dříve v Iowě nebo v Massachusetts. Bernieho příznivci podávají hromadně trestní oznámení, sílí požadavky na nasazení pozorovatelů OSN a petice za opakování arizonských voleb má už přes patnáct tisíc podpisů.

Wisconsin, Wyoming, New York

Podle původního plánu by se teď mělo v primárkách amerických demokratů rozdělovat 86 delegátů za stát Wisconsin (úterý 5. dubna) a pak čtrnáct delegátů ze státu Wyoming (sobota 9. dubna). V obou případech má přitom Sanders šanci zvítězit a dále snížil náskok Clintonové.

Předvolební průzkumy pro Wisconsin předpovídají vyrovnaný souboj, ale i kampaň Hillary Clintonové vědomě snižuje očekávání svých příznivců. Velkou výhodou pro Bernieho kampaň je, že jde o takzvané otevřené primárky, v nichž mohou hlasovat nejen registrovaní demokraté, ale také neregistrovaní voliči, mezi nimiž má Bernie mnohem větší podporu než Hillary.

Bernieho vítězství ve Wyomingu se předpovídá zejména na základě demografických dat. Jde o stát s výraznou převahou bělošského obyvatelstva (přes 90 procent) a Afroameričané, které Bernie získává na svou stranu pomalejším tempem, tvoří méně než jedno procento obyvatel.

Vítězství ve Wisconsinu a Wyomingu ale není důležité jen kvůli dalšímu snížení náskoku. Jedná se také, a do značné míry i především, o dynamiku souboje předtím, než kampaně dorazí do jednoho z ústředních bojišť demokratických primárních voleb — do New Yorku.

Ve třetím nejlidnatějším státě unie se bude 19. dubna bojovat o 247 delegátů. Hillary Clintonová má momentálně výhodnější výchozí pozici. Průzkumy ji v průměru přisuzují vedení o 34,5 procenta, a i když šetření téměř než měsíc před primárkami nemají zas tak velkou vypovídací hodnotu, jde o solidní vedení.

Clintonová navíc byla v minulosti senátorkou právě za New York. A newyorské primárky jsou uzavřené, tedy takové, v nichž nemohou hlasovat nezávislí.

I demografické složení vypadá jako výhoda pro Hillary. Černošská populace zde tvoří patnáct procent obyvatel a mezi demokraty bude toto číslo mnohem vyšší. Na druhou stranu: New York patří mezi nejlevicovější a nejprogresivnější státy v USA a ani jeho černošské obyvatelstvo nelze z hlediska politických postojů zcela srovnávat například s Afroameričany v Alabamě.

Taktika a perspektivy

O New York se tedy povede volební zákopová válka, v níž se Hillary bude snažit udržet své vedení, zatímco Bernieho kampaň bude mobilizovat zejména svoji nejsilnější skupinu své koalice — mladé lidi.

I v černošské komunitě bude Hillary spoléhat zejména na tradiční dlouholeté černošské předáky, pevně usazené do křesel ve vysokých patrech stranického establishmentu, zatímco Bernie bude bouřit davy na newyorských univerzitách. V posledních měsících proběhlo v New Yorku několik masivních „pochodů pro Bernieho,“ organizovaných právě jeho mladými příznivci.

Hillary Clintonová bude v New Yorku spoléhat dále na podporu tradičních korporátních médií, z nichž mnohá patří mezi významné sponzory její kampaně. Bernie Sanders naopak ovládne prostor alternativních a nových médií. Jeho rozhovor pro progresivní internetový kanál The Young Turks měl v závěru minulého týdne milion shlédnutí. A jeho podpora mezi nejmladšími voliči postupně probublává k vyšším a vyšším věkovým kategoriím.

Zatímco z počátku vítězil Sanders jen u lidí pod třicet let věku, dnes už se tato věková hranice posunula na padesát let. Potvrzují to i výsledky celostátních výzkumů, když v tom posledním, provedeným agenturou Bloomberg, získal o jedno procento více hlasů než Clintonová.

Pokud Bernieho kampaň v New Yorku dosáhne alespoň remízového výsledku, jeho šance na demokratickou nominaci výrazně vzrostou. Do poslední — tedy ponewyorkovské — fáze kampaně bude vstupovat se ztrátou kolem dvou set delegátů a na vyrovnání počtu delegátů mu bude stačit vítězit v průměru o méně než patnáct procent ve zbývajících devatenácti státech, na něž připadá celkem 1400 delegátů.

Takový cíl se po posledních pěti vítězstvích o čtyřicet až šedesát procent nejeví vůbec jako „mission impossible.“ Americká korporátní média, a ještě více česká média, pohřbívají kampaň Bernieho Sanderse hodně předčasně.