V sobotu 16. a v neděli 17. dubna se konalo v Brně a v Čelákovicích Mistrovství České republiky mužů v kulturistice (klasické kulturistice a physique) mužů a žen a párů. To má ještě i další disciplíny, zejména ženské jako bikini fitness, bodyfitness, physique žen a tak dále. Souběhem okolností, které bych nikdy nečekal, jsem se tohoto mistrovství účastnil i já, naštěstí jako divák... Ale i tak to byl nečekaný vhled do světa, o němž pouze vím, že existuje a že mě vůbec nezajímá.

Nedělní klání se konalo v úplně našvihlém kulturním domě v Čelákovicích, závodníků a závodnic bylo několik desítek a téměř každý měl v obecenstvu svou klaku. Mnozí polonazí svalovci a svalovkyně ani nesoutěžili, ale hnědě namazaní se producírovali sálem, takže člověk si musel dávat veliký pozor, aby o ně nezavadil, já raději ani pohledem.

O vyšinutém dnu svědčí i to, že jsem kvůli obsazenému parkovišti a zcela zaplněným přilehlým ulicím zaparkoval podobně jako mnozí svalovci na trávníku, což bych jinak nikdy neudělal, ale spěchal jsem. Všude plno lidí a já měl otcovskou starost. Ta mě zatlačila až do zákulisí, do přísálí, kde polonahých, ba úplně nahých byla asi polovina přítomných lidských těl. Strašné vedro, košile se na mně lepila, zvláštní odér tělesný a chemický z různých šminek měl mdlobné účinky.

Zjizvená dokonalost

Na první vystoupení toho dne se připravovala kategorie žen bikini fitness do 164 centimetrů čítající asi jedenáct či dvanáct cvičenkyň. Jejich asistenti jim hnědě došmudlávaly zadečky, aby vypadaly pěkně jako cikánky. Svršky naházené na několika decimetrech čtverečních podlahy, kterou si mohly zabrat. Chaos jako na orientálním tržišti, neodvažoval jsem se žádné cvičenkyni pohlédnout ani do očí v obavách, aby mně ji někdo třeba nenabízel ke koupi, tak nešťastně tam stály, nahé, jako by osudu odevzdány.