„Svět by se měl připravit na pohřeb turecké nezávislé žurnalistiky,“ glosoval v úterý pro list Guardian komentátor Yavuz Baydar události z posledního týdne, během kterého získal režim prezidenta Erdogana kontrolu nad významnými opozičně profilovanými médii. Po pátečním vniknutí do sídla největšího tureckého deníku Zaman a násilném potlačení protestů před jeho budovou převzaly v pondělí turecké úřady kontrolu i nad zpravodajskou agenturou Cihan.

Pozorovatelé tah dávají do souvislosti s aktuálním vývojem migrační krize — Evropská unie totiž nutně potřebuje tureckou součinnost, a dřívější tlak na dodržování demokratických standardů v zemi tak polevuje. Režim v Ankaře si přitom svou výhodu zjevně uvědomuje. Podle kritiků ukázal Erdogan akcí během posledního jednání s EU evropským představitelům doslova „vztyčený prostředníček“.

Ztráta nezávislosti obou zmíněných vlivných médií jinak dle znalců posiluje obavy mezi místními novináři i odpůrci vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). List Zaman, deník se nejvyšším nákladem v zemi, i jeho anglická mutace Today´s Zaman a druhá největší zpravodajská agentura Cihan patří do jedné mediální skupiny Feza Gazetecilik. Ta je známá svým kritickým přístupem k současnému režimu v Ankaře a podporou vlivného muslimského duchovního Fethullaha Gülena žijícího v exilu ve Spojených státech.

Právě Gülen je přitom dle mnohých v celé události klíčovou postavou. Prezident Erdogan svého bývalého spojence obviňuje z osnování protivládních aktivit a usiluje o jeho vydání zpět do Turecka. Část znalců proto přisuzuje zásah snaze zlikvidovat síť Gülenových vazeb a zdůrazňuje osobní mocenské spory mezi prezidentem a v Turecku stále vlivným klerikem.

Jiná část pozorovatelů je ovšem přesvědčena, že se Erdoganův režim pokouší prostě jen postupně ovládnout celý mediální prostor.

Poslední vydání