Německá ekonomika v posledních deseti letech velmi slušně rostla - průměr meziročního růstu HDP činil 1,3 procenta. Tento růst se po roce 2011 ještě zrychlil - loni 1,7 procenta, letos se očekává dokonce 1,8 procenta růstu. Státní rozpočet Německa se dostal do přebytku.

V loňském roce těžilo Německo (stejně jako Česká republiky) z klesajících cen surovin, a to nejen ropy a zemního plynu, dále pak z oslabujícího se eura a klesajících úrokových sazeb.

Zdá se však, že vliv některých faktorů pozitivně působících na růst HDP se přece jen oslabuje: těžko budou dál padat ceny surovin pro průmyslovou výrobu, včetně potravinářství.

Cena ropy, pokud se země OPEC s Ruskem nedohodnou na snížení těžby a kvótách a pokud na světové trhy vstoupí Írán, s vývozem ještě v tomto roce až jednoho milionu barelů ropy denně (až takovou těžbu a takový vývoz je Írán podle odhadů do konce ropu schopen dosáhnout), může cena ropy z dnešních zhruba třiceti dolarů v průběhu roku klesat až k dvaceti dolarům za barel. Pokud však k dohodě hlavních světových producentů ropy dojde, cena této komodity může i růst.

Německo — a to větší měrou než Česká republika — se musí potýkat s výpadkem ruských trhů, ale také se snížením schopnosti absorpce německého zboží na čínském a brazilském trhu. Brazilské hospodářství je v recesi a čínská ekonomika mírně ztrácí dynamiku.