Občas se obávám, abychom my, Evropané, nezpohodlněli. Jak už napsal francouzský spisovatel a dramatik Vercors, lidskost není stavem, ve kterém přicházíme na svět, je to důstojnost, jíž je třeba si vydobýt.

V řadě oblastí si to uvědomujeme. Stačí se podívat na Řeky, Ukrajince, ale i do Evropy směřující uprchlíky. Za většinou velkých výzev, s nimiž se náš kontinent v posledních letech potýká, stojí úsilí o lidskou důstojnost — o bezpečí, svobodu i slušnou životní úroveň. Nejvíc energie přirozeně věnujeme řešení konfliktů, ke kterým dochází, když se důstojnost jedněch dostane do kolize s důstojností druhých.

Každý máme svoji vlastní představu klidného života, každý máme svoje nároky i svoji historickou zkušenost.

Najdeme ale i cesty k posilování lidské důstojnosti, které lidi proti sobě nestaví. Naopak vycházejí z jejich společných zájmů. Na nich bychom měli odvádět víc práce než dosud. Důstojnost a naplňování lidských práv přitom zdaleka není jen věcí států, mezinárodních organizací nebo občanské společnosti.

Významným hráčem na tomto poli je i byznys. Jsou to přece firmy, kdo dává lidem práci, mzdu, kdo odvádí daně. I ony musí mít zájem na stabilní společnosti, v níž je předcházeno konfliktům.