Už zhruba dva měsíce se stravuji převážně vegetariánsky. „Převážně vegetariánsky“ u mě znamená, že si maso dávám nanejvýš dvakrát do týdne. Proč jsem se k tomu odhodlala?

Důvodů bylo několik. Tím prvním a nejzásadnějším byla — i když je to už asi klišé — starost o zvířata. Nevadí mi konzumace masa, ale protože jsem si zjistila něco o podmínkách, v jakých hospodářská zvířata ve velkochovech žijí, rozhodla jsem se masitou stravu zredukovat. Jeden člověk sám nic nezmění, ale kdyby byla nižší poptávka po mase, nebylo by potřeba masového chovu a zvířata chovaná na maso by měla větší prostor k životu.

Dalším důvodem byla nenáročnost přípravy vegetariánských jídel. Když jsem žila ve Španělsku a měla jsem v bytě celou kuchyni pro sebe, zkoušela jsem vařit nejrůznější pokrmy. Nejvíce se mi osvědčily ty bezmasé. Nezabraly tolik času, nedalo se na nich toho moc pokazit, dokonce to bylo i levnější.

Ze začátku jsem přemýšlela, jestli to bez masa vydržím, zda nebudu muset jíst každý den suché vločky, protože nic jiného jedlého neseženu (byla jsem v Olomouci krátce a nevěděla jsem, kde se dá co za kolik peněz pořídit). Mé obavy se naštěstí nepotvrdily.

Krom masa existuje řada dalších výživných surovin, které jsou v dostupné i v českých zemích a po kterých nemusí člověk hladovět. Že existují mrkev, mléko a další věci, všichni víme. Kupodivu však není každý ochotný je zařadit do svého jídelníčku. A to navzdory tomu, že Světová zdravotnická organizace v minulém roce sdělila veřejnosti, přílišná konzumace masa škodí zdraví.

Nezůstala jsem jen u redukce masa, protože jsem si byla vědoma toho, že v podobných podmínkách žijí i zvířata pěstovaná pro vejce nebo mléčné výrobky. Nevyřadila jsem je ze svého jídelníčku, ale nakupuju je pouze od těch výrobců, u kterých mám ověřeno, že poskytují své zvěři dostatek péče.

Pokud člověk omezí ve své stravě živočišné výrobky, stává se v některých ohledech paradoxně svobodnějším. Zatímco u produkce ze zvířat musí člověk se zájmem o život hospodářských zvířat přemýšlet, v jakých podmínkách žila, u rostlinných produktů takový starost odpadá. Nevylučuji, že i u rostlinných výrobků vyvstávají některé problémy, ale nejsou tak závažné a složitě rozpoznatelné.

Do budoucna se určitě neplánuji stát vegetariánkou, dokonce ani vegankou. Některé druhy masa mám ráda a vím, že dodávají lidskému organismu potřebné živiny, které se jinými způsoby získávají obtížněji. Přesto se domnívám, že i ti z nás, kteří jsou pojídači masa, mají možnost zlepšit podmínky zvířat v chovech. Bude-li existovat menší poptávka po určitých výrobcích, respektive se objeví poptávka po určitých potravinách v nižší kvantitě a o to vyšší kvalitě, bude trh nucen zareagovat.

V každém případě je však nutná informovanost o tom, co máme na talíři. A to platí stejně tak pro vepřovou kotletu, jako pro sezamovou sušenku.