Už rok, od loňského ledna, funguje v Praze v Jeseniově ulici na Žižkově Autonomní a sociální centrum, zvané Klinika podle původní polikliniky, která v budově sídlila. Centrum vzniklo ze squatu, po násilném vystěhování squatterů policií.

Zaujalo mě zaměření centra, jeho zápas o přežití, jeho stýkání a potýkání s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a ministerstvem financí, tedy státem, a také s pražským magistrátem a úřadem městské části Praha 3, tedy rovněž veřejnou mocí.

V Praze 3 je starostkou Vladislava Hujová z TOP 09, kterážto strana tam má třetinu křesel v radě zastupitelstva a starostka sama je i zastupitelkou hlavního města. Mohou se autonomisté jako lidé blízcí anarchismu snášet s TOP 09, tedy se stranou, která v době, kdy její ministři Kalousek, Heger a Drábek řídili v Nečasově vládě české finance, zdravotnictví a resort práce a sociálních věcí, veřejnosti ukazovala spíše neoliberální než konzervativní tvář?

Dvakrát jsem proto Kliniku loni navštívil, popovídal si tam s lidmi a podíval se i na jejich program a na spolupráci tak různých institucí a tak odlišného politického zaměření. Zkušenosti ukázaly, že politická spolupráce je obtížená, ale možná. I mne to přesvědčilo.

Za rok vznikl v Klinice inkluzivní prostor, který nemá v Praze obdoby. Aktivisté tam zřídili místo, kam se nosí zbytné věci, pro něž si tam naopak chodí potřební lidé nebo jiní aktivisté, kteří pomáhají jinde. Je tu bezplatná kavárna a knihovna. Funguje zde dětské centrum, hraje se zde divadlo, pořádají se tu jazykové kurzy, koncerty, benefice, čtení, promítají se tu filmy, přednášky tu má žižkovská univerzita i učňovská škola, funguje tu fotokroužek, vaří se tu jídlo sociálně slabším.

Humanistické poslání centra se ukázalo při řešení otázek spojených s větším průchodem uprchlíků a migrantů v létě a na podzim takzvanou balkánskou cestou, z Řecka do Rakouska. Klinika vypravila několik desítek dodávek na tuto trasu a několik kamionů s pomocí. Byla ve stálém styku s českými a slovenskými dobrovolníky na trase i s několika desítkami dobrovolníků v Praze na hlavním nádraží, které zásobovala pomocí pro uprchlíky.

V době, kdy Policie ČR a ministerstvo vnitra v rozporu s platnými a závaznými mezinárodními smlouvami neoprávněně věznilo migranty a dokonce i jejich děti a český stát se nestyděl za toto věznění odnímat migrantům peníze, stala se Klinika symbolem solidarity a centrem humanitární pomoci pro celou Prahu a pro zásobování dobrovolnických center na balkánské trase.

Podle posledních zpráv hrozí centru neprodloužení nájemní smlouvy a vystěhování Kliniky. Měli bychom hledat způsoby, jak centru pomoci, aby mohlo pokračovat ve své činnost. Nedopusťme její zánik.