Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí

František Kostlán

Jak se daří naší zemi? V některých ohledech snad i dobře. V těch zásadních, hodnotových, však ztrácíme půdu pod nohama. Přicházíme o svou lidskost i o schopnost empatie.

Po ekonomické stránce se nám daří dobře, nezaměstnanost průběžně klesá. V některých oborech se zaměstnanci sice musejí brát za své zájmy od podlahy, teď třeba řidiči autobusů v Královéhradeckém kraji, lékaři prý kvůli tomu odcházejí do zahraničí. Celkově se ale dá říci, že po této stránce patříme k těm bohatším zemím. Vláda je relativně stabilní, ministři se sice čas od času mediálně zviditelňují na úkor svých vládních kolegů, ale nakonec se vždy dohodnou — a koneckonců nějaké výsledky to jsou, že. Česká republika je prostě krásné místo k životu, dalo by se říci takřka ideální, zbývá jen dohnat a předehnat aspoň to Rakousko. Takže do nového roku si můžeme přát jediné, aby nám to vydrželo co nejdéle.

Asi takto by mohlo vypadat zkratkovité shrnutí naší situace, kdyby tento sloupek psal koaliční politik, profesionální optimista, některý z Měsíčňanů mezi novináři či člověk, který se na život dívá hlavně prizmatem ekonomiky, financí, plné lednice a škodovky v garáži (nic proti škodovkám). Jistěže ne všichni ze jmenovaných by něco takového tvrdili, ale většina asi ano. Potíž je v tom, že žijeme v potrhlé době, tedy, lépe řečeno, všichni spoluutváříme dobu, která je postavena na hlavu.

Názorový odpůrce je mimo realitu

Tak třeba ti, kteří jsou naprosto mimo, protože se na život dívají skrz nějakou ideologii, pokřikují na lidi, kteří se snaží proniknout do složitosti dějů, že jsou „úplně mimo realitu“. Tak jsme to například mohli slyšet v „diskusi“ na Českém rozhlase Plus. Redakce si pozvala tři agresivní ideologické křiklouny — Lenku Zlámalovou, Martina Kollera a Petra Robejška —, aby mohli střídavě i společně spílat politologovi Jaroslavu Šonkovi, že je mimo realitu, aniž by mohl dokončit větu bez přerušení. A to jen proto, že soudí dění s hlubší znalostí věci.

Šonka „udělal chybu“ i svou poznámkou, že ve veřejném diskursu vládne deficit slušnosti. Spolubesedníci mu vzápětí „dali za pravdu“ svou nesnášenlivostí k odlišným názorům. Ano, řeč byla o „migrační krizi“ a zlé a nepřátelské Evropské unii. Pokud chtěl moderátor Radko Kubičko zesměšnit slušnost a přemýšlivost v očích jednodušších lidí, pak se mu to povedlo dokonale.

×