Uprostřed adventu najdeme v kalendáři památku svaté Lucie. Letos připadla na třetí neděli adventní. Podle byznysmenů je to stříbrná neděle, protože vrcholí nakupování dárků. Ta poslední před Štědrým dnem je pak prý zlatá. V tradičním kalendáři se jí říká neděle Gaudete, což latinsky znamená Radujte se. Z Bible se tento den při bohoslužbě tradičně čte z druhého listu apoštola Pavla křesťanům v řeckém městě Filipi: Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se! Vaše ušlechtilost ať je známá všem lidem. … Boží pokoj, který převyšuje všecko pomyšlení, uchrání vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši.

V den letošní oslavy Lucie se zapaluje třetí svíce na adventním svícnu a Židé dnes shodou okolností zapalují poslední, osmé světlo na chanukiji. Ke jménu Lucie byl přidružen příběh, který má více variant, ale vždy mělo jít o římskou mučednici z doby Diokleciánova pronásledování křesťanů. Diokleciánův nástupce, západní císař Konstantin (spolu východním císařem Liciniem) vydali snad ještě za Diokleciánova života ujednání, podle kterého se na celou říši vztahovala svoboda vyznání. Kdyby pod mocí křesťanů nebyla tato svoboda brzy opět omezena a pak zrušena, byl by to osvícený krok.

Možná, že u Lucie je důležitější jméno, než příběh. Jméno, které bychom si mohli do češtiny přeložit jako Světlana. Svátek totiž v naší části světa připadá na dny, kdy se, zatím jen večer, slunce obrátí. Zastaví se jeho pokles a začne se zvedat stále více nad obzor. Brzy po Lucii už zapadá později. Jakoby Lucie ohlašovala slunovrat, symbolické (i když ne reálné) datum počátku té části roku, kdy světla přibývá.

Fyzického světla a tmy je na celé zemi stejně, polovina času roku je temná a polovina světlá, jen je to jinak rozloženo na pólech, jinak na rovníku a jinak mezi nimi. Přesto si přejeme světlo, které nebude poraženo tmou. Je to nezralé přání? Je za tím neochota respektovat reálný stav? Je to neplodné snění o stavu, který není realizovatelný?