Hurá-liberalismus vede k despocii
František KostlánDánský novinář Flemming Rose považuje rasismus, xenofobii či antisemitismus za legitimní názory, protože „nikdo nemá právo nebýt urážen“. Podle Františka Kostlána jde o liberalismus, který napomáhá vzniku totalitních režimů.
Nikdo nemá právo nebýt urážen. Do této jednoduché věty shrnul svůj pohled na svět Flemming Rose, dánský novinář, který před deseti lety protlačil v deníku Jyllands-Posten rozhodnutí zveřejnit karikaturu proroka Muhammada s bombou v turbanu.
Karikatura vzbudila velké rozhořčení v muslimském světě, demonstrující napadli některé ambasády západních zemí i některé křesťanské kostely. Při těchto protestech zemřelo přes dvě stovky lidí. Rose od té doby žije pod čtyřiadvacetihodinovým dohledem ochranky. Díky svým představám o fungování společnosti je často brán jako kontroverzní obhájce svobody projevu. Právem.
Hurá-liberalismus
V rozhovoru s redaktorkou Respektu Rose razí ten typ liberalismu, který de facto napomáhá vzniku autoritářských či totalitních režimů navzdory tomu, že takové režimy zároveň kritizuje. Říkejme mu „hurá-liberalismus“, protože promyšleného na něm není doslova nic. Rose zde káže prázdné fráze v demagogické omáčce, jak jsme na to v českém prostředí zvyklí třeba u Václava Bělohradského či europoslance Jana Kellera — i oni ovládají umění vyvracet svá vlastní tvrzení vršením nových kvaziargumentů.
Podle Rose by mělo být umožněno všechno kromě výzev k násilí, tedy i šíření nenávisti.
„Slabinou naší kultury je rostoucí porozumění pro to, že máme právo na to nebýt uráženi — stále více lidí má pocit, že když někdo říká něco, co je pro ně bolestivé, co se jim nelíbí, mají právo toho člověka označit za netolerantního a umlčet ho. Je to přitom přesně naopak, mezi svobodou a tolerancí není žádný rozpor. A čím větší mezi nimi bude ve společnosti napětí, tím více bude demokracie ohrožena. Protože bez ochoty přijímat jiné názory, které se nám nelíbí, nebo jež dokonce nenávidíme, budeme žít v mlčení a v tyranii, nikoli ve svobodě,“ říká Rose.
Bylo by také možno hovořit o "skalním liberalismu"; anebo docela obyčejně, o liberalismu dogmatickém.
Není prostě žádná - ať jakkoli vznešená - idea, která by byla imunní vůči svému zdogmatizování; a tím nakonec k popření svých vlastních základních principů.
A tak je skutečně možno ve jménu - totálního - liberalismu podporovat antiliberalismus.
----------------------------------
Ale ještě k té myšlence, že v naší (politické) kultuře není dáván stejný důraz na důstojnost člověka, jako na jeho (individuální) svobodu.
Svým způsobem je to jenom zmatení pojmů (či spíše svévolné žonglování s nimi): pravá lidská svoboda není možná nejen bez jeho důstojnosti, nýbrž i bez celé řady dalších humánních hodnot.
K této záměně může docházet jenom proto, že v současné liberální demokracii se prosadilo to právě to - zcela falešné - pojetí svobody, že svoboda neznamená nic jiného nežli možnost jedince dělat všechno, co se mu zlíbí.
Onen zde projednávání excesivní výklad takové svobody není nakonec ničím jiným, nežli logickým důsledkem onoho už primárně falešného, deficitního pojetí a definování svobody.
Protoze Kostlan vyse uvedenym textem dokazuje, ze v rozporu s celym tim blabolem take vyznava heslo „nikdo nemá právo nebýt urážen“, dovolim si ho urazit pravdou.
Romsky sovinista, berouci penize od miliardaru z USA, by nemel mit pravo publikovat na udajne levicovem mediu jako je DR. Pokud uz se tak stane, mel by jeho text vyjit stejne jako Mein Kampf s odbornym komentarem. Nejlepe od Jana Kellera.