O víkendu 28. a 29. listopadu 2015 se v České Třebové konal sjezd Strany zelených. Šlo v pořadí o druhý sjezd, který strana v letošním roce pořádala. Jedním z jeho hlavních cílů bylo schválit změnu stanov, která by zavedla institut spolupředsednictví tak, aby se dle toho režimu dalo volit již na příštím sjezdu. Tato očekávaná změna však nenastala, spolupředsednictví schváleno nebylo.

Na prvním letošním sjezdu, který se konal v lednu v Brně, bylo přijato usnesení, které přitom vyjádřilo zavedení spolupředsednictví podporu. Z důvodu nutnosti revidovat starší návrh tohoto institutu tak, aby byl řádně proveden do vnitrostranických předpisů, však bylo hlasování o jeho zavedení odloženo.

Post spolupředsedy/spolupředsedkyně (v zahraničí také označován jako post spolumluvčí) funguje v mnoha zelených stranách napříč Evropou. Využívají jej například v Německu, Švédsku, Británii, ale i v Maďarsku. Uplatňuje jej také Evropská strana zelených. Jde o to, že do čela strany jsou voleny dvě osoby, a to zpravidla muž a žena. Někde je umožněno, aby tuto pozici zastávaly dvě ženy, nikdy však dva muži.

Spolupředsednictví má zejména přinést větší důraz na genderovou rovnost, a to jak symbolicky, tak reálně. Zároveň je možné uspokojit další kritéria, jako jsou rozvrstvení regionů, věková diverzita, různé názorové proudy ve straně a podobně. V neposlední řadě může být spolupředsednictví výhodné z hlediska rovnoměrnější dělby práce a odpovědnosti za ni. Může pomoci většímu konsenzu uvnitř strany, neboť dvě osoby v čele staví do pozice nutnosti se dohodnout, vzájemně se respektovat a ctít názor druhé/ho.

I přes tyto nesporné výhody nebylo spolupředsednictví na uplynulém sjezdu odhlasováno. Zelení a zelené totiž potřebují pro změnu stanov kvalifikovanou dvoutřetinovou většinu delegátů a delegátek sjezdu, a tu se bohužel nepodařilo získat.

Tento posun směrem k větší rovnosti žen a mužů byl paradoxně odmítnut v době, kdy se téma genderové rovnosti začíná dostávat do hledáčku dalších politických stran, které jej dosud řešily vlažně, či se k němu nevyjadřovali téměř vůbec, ne-li odmítavě. Na facebooku TOP 09 se například nezapomněli pochlubit volbou tří místopředsedkyň. Vláda navíc právě schválila změnu své pozice ke směrnici EU o genderové vyváženosti v dozorčích radách některých akciových společností kótovaných na burze.

Téma rovnosti žen a mužů už zkrátka není okrajové, začíná se dostávat do popředí a je možné díky němu získávat hlasy voličů a voliček. Byla by proto velká škoda, pokud by si Strana zelených v takové situaci nechala utéct prvenství, které doposud v těchto otázkách na politické scéně vždy držela.

Přestože zavedení spolupředsednictví pro celostátní vedení nezískalo podporu, již v průběhu sjezdu vznikla silná poptávka po možnosti zavést jej volitelně alespoň na nižších úrovních vedení, tedy krajské a městské. Jakkoli takové nastavení nenaplňuje zcela očekávání, jde o zajímavý mezikrok, který může straně přinést možnost lepšího sžití s tímto institutem.

Spolupředsednictví bylo sice výrazným, ne však jediným cílem uplynulého zeleného sjezdu. Další stejně důležitou agendou bylo projednání nově vytvářeného dlouhodobého politického programu strany. Sjezd v Třebové prodiskutoval a schválil některé podstatné body, které se v programu odrazí (více ke konkrétním schváleným bodům je možné zjistit například v prohlášení Zelené revize). Zároveň odsouhlasil další postup, který má vést k finální podobě textu.

Spolupředsednictví i tvorba dlouhodobého politického programu spolu neoddělitelně souvisejí. Spolupředsednictví totiž úzce navazuje na programové hodnoty, které jsou zelenému hnutí vlastní. Nelze pominout, že spolupředsednictvím se prezentují mnohé z nejúspěšnějších zelených strany v Evropě. Jejich úspěšnost je kromě tohoto institutu založena na jejich pevnější ideologické ukotvenosti, která z nich dělá stranu čitelnější a v důsledku také volitelnější.

Čeští zelení a zelené se tak v souvislosti se spolupředsednictvím stejně jako v souvislosti s tvorbou dlouhodobého politického programu obrazně nacházejí v přestávce po druhé třetině. Jaká bude ta poslední a jaká pravidla hry nastolí pro své příští politické zápasy, se možná dozvíme už na jejich příštím sjezdu v lednu 2016.