Římskokatoličtí křesťané zareagovali otevřeným dopisem kardinálu Dominiku Dukovi na mši, kterou arcibiskup pražský odsloužil v pátek v Lánech. Signatáři dopisu se vymezují proti symbolickému spojování církve s prezidentským úřadem. Upozorňují také na načasování celé události. Mše totiž následovala jen několik dní po té, co prezident promluvil 17. listopadu na shromáždění Bloku proti islámu.

„Tři dny po proslovu prezidenta, ve kterém nepřímo označil kulturu současných utečenců za kulturu vrahů a náboženské nenávisti a svým veřejným vystoupením legitimizoval nedemokratickou a islamofobní organizaci Blok proti islámu, jste v pátek večer 20. 11. odsloužil v Lánech bohoslužbu s přímluvou za prezidenta Miloše Zemana,“ píše se v úvodu dokumentu.

„Mše, která se konala v Lánech, je podle Hradu první bohoslužbou tohoto typu od roku 1921, a je velmi těžké se zbavit dojmu, že se spíše než o přímluvnou modlitbu jedná o prapodivný kalkul. Souvislost lánské bohoslužby s červencovým memorandem o převodu majetku ze státu na církev zmiňuje ostatně samo arcibiskupství. Ve svém výsledku to působí jako politické gesto,“ dodávají.

A zatímco prezident Miloš Zeman 17. listopadu vyzýval k větší uzavřenosti naší země, katolická církev by se měla podle autorů dopisu, který podepsali mimo jiné členové iniciativy Za církev sociálnější, postavit do opozice a naplňovat Kristovo učení o lásce k bližnímu.

„Arcibiskupství už sice ujišťovalo veřejnost, že odsloužená mše neměla být politickým gestem. To nás ale příliš nepřesvědčuje. Ve světle posledních událostí lze tento symbolický akt těžko chápat jinak než jako podporu prezidenta a jeho politiky,“ komentují událost iniciátorky dopisu Anna Remešová a Ludmila Böhmová.

V dopise Dukovi také připomínají jeho Glosu k teroristickému útoku v Paříži. Arcibiskup pražský nabádá ke zdrženlivosti a obezřetnosti v otázce přijímání utečenců a chválí uměřený postoj většiny našich státních představitelů. „Ve světle lánské bohoslužby legitimizujete přístup prezidenta, který před pár dny stál na jednom podiu s novodobými fašisty,“ píší signatáři dopisu.

K dokumentu se přidali i křesťané z jiných církví, podle kterých Duka poškozuje v české společnosti obraz křesťanství jako celku. Text dopisu zmiňuje například Dukovu přítomnost při otevírání kontroverzního tunelu Blanka nebo reklamu na limuzínu jako akce, které jsou v rozporu s voláním papeže Františka po chudé církvi pro chudé.