Sobotka: Česká republika je připravena být solidární
Vratislav DostálV úterý začala zářijová schůze Poslanecké sněmovny, opoziční formace prosadily jako mimořádný první bod jednání uprchlickou krizi. Zatímco TOP 09 postup vlády schvaluje, ODS požaduje, aby vláda předložila konkrétní návrhy, jak chce krizi řešit.
Zářijová schůze Poslanecké sněmovny začala mimořádným bodem, na návrh opozičních formací si poslanci schválili, že se před všemi původně plánovanými návrhy budou věnovat tématu uprchlíků. S návrhem souhlasili prakticky všichni přítomní zákonodárci.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka ve svém úvodním dlouhém vystoupení zrekapituloval letošní vývoj uprchlické krize i postup koaliční vlády ČSSD, ANO a lidovců. Zdůraznil přitom, že Česká republika je připravena být solidární. Předtím je ale potřeba, tvrdí premiér, aby svůj postup změnila především Evropská unie. Představil také čtyři pilíře, které považuje za předpoklad systémového řešení uprchlické krize.
Zatímco TOP 09 vládu za její postoj pochválila, podle ODS nemá jasnou strategii a neví, co dělat. Europoslanec Jan Zahradil například na tiskové konferenci před začátkem jednání dolní komory uvedl, že bychom měli stejně jako některé jiné evropské země reagovat uzavřením hranic.
To samé zopakoval posléze na plénu sněmovny předseda ODS Petr Fiala. Podle něj se většina optimistických předpokladů nevyplnila. „Strana TOP 09 podporuje v relevantních pozicích vládu České republiky k migrační krizi. My oceňujeme stanovisko premiéra České republiky, stejně tak postup ministra zahraničních věcí a ministra vnitra,“ uvedla před novináři naopak místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová.
„Domníváme se, že za stávající situace je jejich pozice odpovědná a přiměřená, že zajišťují bezpečnost českých občanů. Chtěli bychom vyjádřit také ocenění, že česká vláda dodržuje pravidla, dodržuje své závazky, dodržuje zákony," dodala.
Sobotka: Situace vyžaduje evropské řešení
O tom, že si lidé uvědomují, kam tyhle toky tečou, vypovídá i průzkum, podle kterého sice většina dotázaných považuje za největší hrozbu světového míru USA, ale zároveň druhým dechem dodává, že by když měli příležitost se přestěhovat, tak by si vybrali právě USA - http://inthesetimes.com/article/18330/iran-is-not-the-gravest-threat-to-world-peace
Jelikož Sobotkův čtvrtý pilíř stojí na tom druhém, a ten nestojí vůbec na ničem, obávám se, že tahle politická konstrukce se brzy zhroutí - a nezachrání jí ani první pilíř, ve kterém jsou ukryty alespoň střípky nějaké politické moudrosti (tj. že to, co dělá stát státem, jsou jeho hranice), a už vůbec ne ten třetí, který se, metaforicky řečeno, pouze snaží postavit nádobu, ze které se ono mlíko, o které tu jde, už dávno vylilo.
Takže když to shrnu, sociálně-demokratické řešení problému s uprchlíky v EU, které představují kvóty (tj. regulace = redistribuce), Sobotka podmínil nesmyslnými požadavky, čili v praktické rovině - a o tu tu teď přeci jde, o pomoc konkrétním lidem a některým zemím v EU - odmítnul a jiné řešení nenabídnul.
Je tedy podle Vás řešením nerozlišovat uprchlíky a ostatní imigranty, přijímat všechny imigranty a jen je rovnoměrně v Evropě přerozdělovat (uplatnit kvóty jako procentuální podíly z celkového počtu příchozích imigrantů pro jednotlivé státy)?
Nebylo by zrušení rozlišování mezi uprchlíky a ostatními imigranty vlastně zrušením práva azylu? Museli bychom pak přijímat všechny? Byl by to významný pull-faktor (pull-megafaktor) pro další imigraci? Bylo by to zavedení kladné zpětné vazby do systému, jehož zhroucení by bylo mírně oddáleno rovnoměrným přerozdělováním přicházejících imigrantů? Jsou násilné konflikty vázány spíše na své geografické umístění, nebo na lidi, kteří se jich účastní? Nepřesunuly by se tyto konflikty s nekontrolovaným přesunem lidí, kteří se jich účastní?
JAKÉ JE VAŠE ŘEŠENÍ?
První volba, která jediná lidská práva respektuje, ale vytváří problém pro určité země, protože, jak předpokládáte nejen i vy, kapacita "podat ruku" má určité meze (a nemyslím si, že bychom se jim nyní jakkoli přibližovali). Proto je vhodné toto "břemeno" mezi evropské země rozdělit. Kvóty hájím proto, protože uprchlici jsou prostě dneska považováni spíše za přítež než za příležitost - a proto soudím, v rovnostářsko-univerzalistickém duchu, že nejlépe je rozdělit to rovným dílem. Na tom je přeci jen ještě nejsnažší se shodnout.
No a pak je tu to středně až dlouhodobé hledisko. Teprve zde má podle mě smysl argumentovat ve smyslu pozitivních a negativních zpětných vazeb, teprve zde se mohou projevit ony intervence či pomoc v zemích původu apod. Teprve v tomto horizontu se nějak projeví změna migrační a azylové politiky.
Samozřejmě, že diskusi je třeba vést v obou rovinách. Velice však doporučuji rozlišovat, o jakém časovém horizontu se bavíme. Uprchlíci potřebují pomoc teď. Státy, které jsou "uprchlickou vlnou" zasaženy, potřebují pomoc hned potom - to řeší např. kvóty (u nich už nějaká čas na diskusi je, je tu ale nějaké lepší řešení na stole? nemyslím si).
No a ŘEŠENÍ? Krom toho, že mi to nepěkně zavání hledáním jakýchkoli "konečných řešení", se kloním k tomu, naučit se prostě s lidmi v pohybu, s lidmi z jiných míst, z jiných kultur a mluvících jinými jazyky žít. Naučit se akceptovat odlišnost. Najít pro ní ve svém světě místo.
Copak i v ČR nejsou vylidňující se vesnice, okrajové regiony, pustnoucí domy a prázdné byty? Problém je přeci "pouze" v tom, jak tento "potenciál prázdna" využít a šikovně propojit s tím, co jeví jako problém.