Zářijová schůze Poslanecké sněmovny začala mimořádným bodem, na návrh opozičních formací si poslanci schválili, že se před všemi původně plánovanými návrhy budou věnovat tématu uprchlíků. S návrhem souhlasili prakticky všichni přítomní zákonodárci.

Předseda vlády Bohuslav Sobotka ve svém úvodním dlouhém vystoupení zrekapituloval letošní vývoj uprchlické krize i postup koaliční vlády ČSSD, ANO a lidovců. Zdůraznil přitom, že Česká republika je připravena být solidární. Předtím je ale potřeba, tvrdí premiér, aby svůj postup změnila především Evropská unie. Představil také čtyři pilíře, které považuje za předpoklad systémového řešení uprchlické krize.

Zatímco TOP 09 vládu za její postoj pochválila, podle ODS nemá jasnou strategii a neví, co dělat. Europoslanec Jan Zahradil například na tiskové konferenci před začátkem jednání dolní komory uvedl, že bychom měli stejně jako některé jiné evropské země reagovat uzavřením hranic.

To samé zopakoval posléze na plénu sněmovny předseda ODS Petr Fiala. Podle něj se většina optimistických předpokladů nevyplnila. „Strana TOP 09 podporuje v relevantních pozicích vládu České republiky k migrační krizi. My oceňujeme stanovisko premiéra České republiky, stejně tak postup ministra zahraničních věcí a ministra vnitra,“ uvedla před novináři naopak místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová.

„Domníváme se, že za stávající situace je jejich pozice odpovědná a přiměřená, že zajišťují bezpečnost českých občanů. Chtěli bychom vyjádřit také ocenění, že česká vláda dodržuje pravidla, dodržuje své závazky, dodržuje zákony," dodala.

Sobotka: Situace vyžaduje evropské řešení

Předseda ČSSD a premiér české vlády Bohuslav Sobotka před poslanci v úvodu svého vystoupení zdůraznil, že statistiky záchytů nelegálních migrantů v Evropské unii za první pololetí roku 2015 ukazují významný nárůst: „Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se jejich počet zvýšil z 91 tisíc na 225 tisíc, to je nárůst o 143 %.“

Poté zrekapituloval postup Evropské komise v letošním roce. Hovořil například o Evropském programu pro migraci, který komise přijala v květnu či o parametrech systému tzv. hotspot, jehož cílem je podle Sobotky poskytnout prostřednictvím agentur Evropské unie komplexní a cílenou pomoc členským státům, které čelí největší migrační krizi na vnějších hranicích.

Pokud jde o situaci v České republice, Sobotka zdůraznil, že podle poznatků, které má jeho kabinet k dispozici, nejsou české země cílovou destinací. „Nejsme ani ve srovnatelné situaci jako Maďarsko,“ dodal.

„Od začátku roku do konce srpna u nás bylo podáno 990 žádostí o mezinárodní ochranu. Oproti loňskému roku jde o mírný nárůst. Pokud se trend nezmění, a zatím k tomu není důvod, bude za rok 2015 podáno v České republice zhruba o 400 žádostí o mezinárodní ochranu víc, než bylo podáno loni,“ uvedl premiér.

„Více než polovina těchto žádostí o azyl v České republice se týká občanů Ukrajiny, druzí v pořadí jsou občané Kuby a občané Sýrie jsou teprve na třetím místě,“ dodal s tím, že od začátku letošního roku bylo podáno okolo osmdesáti žádostí o mezinárodní ochranu ze strany občanů Sýrie.

Připomněl také, že policie zesílila pobytové kontroly na vytipovaných trasách podél tranzitní nelegální migrace. „Až dosud bylo v rámci těchto kontrolních opatření zjištěno přes 2 700 osob, z toho zhruba polovinu tvořili občané Sýrie, významnou část ale také tvořili občané Afghánistánu, Pákistánu, Iráku a také Bangladéše.“ 

„Z těchto informací, které máme od Policie České republiky, je zřejmé, že mezi lidmi, kteří ilegálně přechází přes naše území, patří nejvíce občanů k zemím, ve kterých dochází k válečnému konfliktu. Znovu zopakuji: Sýrie, Afghánistán, Irák. Ale dotýká se to také občanů ze zemí, jako je Pákistán a Bangladéš,“ uvedl.

Nakonec se vrátil také k argumentu, dle kterého migrační krize a příchod uprchlíků do evropských států vyžaduje evropské řešení. „Východiskem společné pozice zemí V4 je zejména to, že migrační situaci nelze vyřešit jedním dílčím opatřením.“

Podle něj potřebujeme naopak hledat komplexní či systémové řešení. „Je potřeba se nezaměřovat pouze na řešení důsledků migrace, ale zaměřit se především na příčiny. Evropská unie musí naplno využít všechny své politiky a zdroje. Současně s tím musejí všechny členské státy dodržovat platná pravidla, ať už jde o legislativu, zejména pokud jde o dublinská nařízení, azylová pravidla a podobně, stejně jako respektovat politické dohody z evropských rad.“

Evropská unie by podle něj měla také přispět k řešení situace v Sýrii, v Libyi a na Blízkém východě. „Jednoznačně jako V4 podporujeme dlouhodobá řešení situace, to znamená uzavírání readmisních dohod, zaměření rozvojové pomoci na země, se kterými potřebujeme uzavřít návratové readmisní dohody.“

Čtyři pilíře

V závěru svého vystoupení Sobotka uvedl, že řešení uprchlické krize by mělo být postaveno na čtyřech pilířích. Prvním je ochrana vnější hranice Evropské unie. „Není možné,“ tvrdí premiér, „aby jakýkoli útvar, jakýkoli stabilní prosperující útvar, existoval v dnešním světě obklopen tak vážnými riziky, bez toho, aniž by byl schopen efektivně regulovat migrační proudy, které směřují na jeho území.“

Systém ochrany a regulace migrace podle něj musí také zajistit, že úřady dokážou odlišit legitimní uprchlíky od ekonomických migrantů. „Za důstojných podmínek pro všechny na vnějších hranicích Schengenu musí dojít k tomu, že se rozliší lidé, kteří skutečně utíkají před válkou a hledají v Evropě ochranu, záchranu svého života, a lidé, kteří se k tomu proudu pouze přidávají v rámci standardní klasické ekonomické migrace, kterou tady zažíváme v různých podobách posledních pětadvacet let.“

Za třetí pilíř Sobotka označil prevenci migračního pohybu: „Potřebujeme, aby Evropa soustředila finanční zdroje do regionů, které jsou v okolí regionu nestability. Potřebujeme masivnější pomoc Turecku, potřebujeme masivnější pomoc Libanonu, Jordánsku, zemím, do kterých uteklo nejvíce lidí ze Sýrie před syrskou válkou. Masivní pomoc Evropské unie do těchto regionů, abychom zabránili dalšímu druhotnému pohybu v rámci migrace.“

Nakonec zdůraznil, že potřebujeme zavést mezinárodní ochranu legitimních uprchlíků. Podle něj je Česká republika připravena být solidární. „My se můžeme podobně jako v době balkánské války postarat o velké množství legitimních uprchlíků, lidí, kteří požádají o azyl v České republice, azyl tady dostanou, chtějí v České republice žít, protože je to pro ně útočiště, a chtějí se integrovat,“ uvedl Sobotka.

Přerozdělení legitimních uprchlíků podle něj může dávat smysl pouze v případě, že budou zavedeny právě ty pilíře, o kterých hovořil. „Největší problém, do kterého by se Evropa mohla dostat, by bylo schválení kvót v situaci, kdy není zajištěna ochrana vnější hranice a regulace migrace,“ uzavřel Sobotka.