Budou o kandidátních listinách v ČSSD rozhodovat skutečně straníci?
Redakce DRČSSD v sobotu schvaluje volební řády pro krajské a senátní volby. V anketě Deníku Referendum na otázku, nakolik jsou s jejich navrhovanou podobou spokojeni, odpovídal například Lukáš Jelínek, Jiří Pehe či Zdeněk Škromach.
Sociální demokracie si před více než rokem ve vnitrostranickém referendu schválila, že o konečné podobě kandidátních listin mají rozhodovat přímo všichni členové ČSSD v příslušném obvodu. V březnu letošního roku si sociální demokraté na svém sjezdu dali tento princip i do stanov. Důležité však je, jakým způsobem se bude realizovat ve volebních řádech ČSSD. Ty do krajských a senátních voleb schválí Ústřední výkonný výbor (ÚVV) v sobotu.
Deník Referendum se několika komentátorů a politiků sociální demokracie zeptal, zda jsou spokojeni s navrhovaným zněním volebních řádů a zda podle nich naplňují výše zmíněný princip schválený ve vnitrostranickém referendu, případně jak by volební řády změnili.
Jaroslav Bican, redaktor Deníku Referendum
Výsledné znění volebních řádů pro krajské a senátní volby je kompromisem mezi snahou realizovat výsledky vnitrostranického referenda a rozložením moci ve straně, kde hrají důležitou roli okresní a krajské struktury. Je pozitivní, že kritika původní verze volebních řádů, o které v srpnu uspořádal diskuzi spolek Idealisté.cz, vedla ke dvěma významným změnám.
Jednak straníci nakonec budou moci rozhodovat i o lídrech kandidátních listin, zároveň ze způsobů, jak členové strany mohou o kandidátkách rozhodnout vypadlo nejvíce problematické volební shromáždění. To, že strana dovedla na kritiku řádů zareagovat, je dobrá zpráva.
Ve vzduchu ale zůstává otázka, zda straníci budou mít vůbec zájem o kandidátkách rozhodovat, když na to, aby se někdo na kandidátní listině posunul vpřed, bude potřeba celých třicet procent preferenčních hlasů, takže bude velmi obtížné nějakých významnějších změn dosáhnout.
Důležité ale je, že ke každým volbách se schvalují nové volební řády, takže před příštími volbami do Poslanecké sněmovny může celá debata proběhnout nanovo. Navíc sociální demokracie by se neměla soustředit pouze na sestavování kandidátek, ale snažit se straníky do dění v ČSSD vtáhnout i jinak. Ostatně stranická činnost není jen sestavování kandidátek a volební kampaně, ta probíhá celé volební období a pokud ne, je něco špatně.
Radim Hejduk, předseda spolku Idealisté.cz
Znění volebních řádů se podle mě celkem pozitivně posunulo dopředu. Oproti předchozím verzím se zde nevyskytuje možnost uspořádání tzv. volebního shromáždění na krajské úrovni, kde jsem viděl velký prostor pro faktickou neproveditelnost principu primárek. Muselo by se sem totiž dostavit 30 % členů v kraji, jinak o kandidátce rozhodne krajské vedení strany. Představte si, že například v Jihomoravském kraji s jeho tři a půl tisíci straníky musíte zorganizovat zhruba tisíc lidí na jedno místo. To se sociální demokracii zatím daří jen na sjezdech.
Přiznám se ale, že mne poněkud udivuje popis situace jako souboj mezi dobrou členskou základnou a zlými funkcionáři. Nevolí snad ty funkcionáře členská základna? Jedním ze základních atributů politické strany je výběr vlastních reprezentací, včetně okresních a krajských. Sebesofistikovanější systém nedokáže nahradit skutečnou aktivitu při prosazování přijatelných kandidátů kamkoliv. Pokud má členská základna dojem, že je s ní manipulováno, prvotní je výběr funkcionářů, kteří jsou schopni a ochotni to dělat lépe. Umění volit je prostě nutné se jako cokoliv jiného prostě naučit.
Sociální demokracie by se podle mne měla udělat ještě jednu věc. Měla by jednou ze svých vlajkových lodí učinit snahu o větší možnost voličů měnit pořadí na kandidátkách. Možná nějaký kroužek navíc a snížit potřebné procento. My nabízíme kandidáty a ty si z nich, milý voliči, vyber svoji reprezentaci. Jak v krajských, tak i v celostátních. Pokud by pro zvolení tolik nezáleželo, na kterém místě je kandidát, zmírnilo by to tlak při sestavování kandidátek. Konečnou redakci nejen počtu, ale i konkrétních osob, by nakonec určoval volič, který by to mohl přesypat úplně jinak, pokud bude ještě bylo co přesypávat. Někde se to již děje, ale zpravidla tam, kde není příliš dobrý výsledek. Jako například v Kolíně.
Do jisté míry proto chápu snahu vedení mít nad procesem tvorby kandidátek určitou kontrolu, ale případné zásahy musí zůstat pouze u evidentních excesů.