ČSSD připravuje volební řády, jejich plánovaná podoba vzbuzuje pochyby
Jaroslav BicanSociální demokracie v září rozhodne o volebních řádech pro krajské a senátní volby. Měly by realizovat to, že o konečné podobě kandidátek rozhodují všichni členové strany v příslušném obvodu. Zatím známá verze volební řádů vzbuzuje otázky.
První víkend v září by měl Ústřední výkonný výbor ČSSD rozhodnout o volebních řádech ČSSD pro krajské a senátní volby. Volební řády určí, jakým způsobem se bude realizovat, že o konečné podobě kandidátních listin mají rozhodovat v přímém hlasování všichni členové sociální demokracie v příslušném obvodu. Členové ČSSD si tento princip odhlasovali ve vnitrostranickém referendu loni v létě a na letošním březnovém sjezdu si ho přidali do stanov.
Podle návrhu, který prosakuje na veřejnost, jsou tři varianty, jak členové strany mohou o kandidátních listinách rozhodnout: korespondenční hlasování, volební místnosti a volební shromáždění. V každém kraji mohou členové strany rozhodovat jinak, záleží na daném krajském výkonném výboru. Kandidátku stejně jako doposud na doporučení krajského předsednictva sestaví krajský výkonný výbor. Následně ji předloží členům, nemusí přitom přihlížet k dostatečnému zastoupení jednotlivých okresů.
Pokud bude chtít krajský výkonný výbor zvětšit šanci, že kandidátka bude schválená v jím předložené podobě, vybere volební shromáždění. V tomto případě platí, že o kandidátních listinách se bude rozhodovat pouze, pokud se zde nejpozději třicet minut po začátku sejde alespoň třicet procent straníků z daného kraje.
Jestliže jich dorazí jen 29 %, kandidátní listiny předložené krajským výkonným výborem budou automaticky považované za schválené. Vzhledem k tomu, že mnozí členové strany jsou postarší, na místo volebního shromáždění to mohou mít relativně daleko a ranní spojení o víkendu nemusí být nejlepší, hrozí, že dostatečný počet straníků nedorazí.
O lídrovi členové nerozhodnou
V případě splnění této podmínky následuje hlasování o kandidátce jako celku. Pokud ji shromáždění neschválí, teprve pak přijde na řadu preferenční hlasování. Z kandidátní listiny nelze nikoho vyškrtnout. Pouze pomocí preferenčních hlasů, kdy každý člen strany má k dispozici čtyři, je možné někoho posunout dopředu, musí se na tom však shodnout minimálně třicet procent přítomných.
V minulých volbách byla kandidátní listina na krajské konferenci schvalována třemi pětinami hlasů. Na volebním shromáždění, které krajskou konferenci nahradí, k tomu podle navrhovaného volebního řádu stačí polovina hlasů.
Také se změnil počet preferenčních hlasů. Pokud se dříve na krajské konferenci přistoupilo k preferenčnímu hlasování, měl každý přítomný počet preferenčních hlasů, který odpovídal deseti procentům z počtu lidí navržených na kandidátní listinu, což podle velikosti kraje mohlo být pět až deset preferenčních hlasů. Členové strany rovněž nebudou moci preferenčním hlasováním měnit lídra kandidátky. Toho schválí na návrh krajského výkonného výboru předsednictvo a Ústřední výkonný výbor ČSSD.
Podle ministra pro lidská práva a legislativu Jiřího Dienstbiera je tento návrh volebních řádů v rozporu se stanovami sociální demokracie, kdy o konečné podobě kandidátních listin mají rozhodovat všichni členové ČSSD v příslušném obvodu. O jedničce na kandidátce ve skutečnosti nebudou rozhodovat vůbec, a pokud jich na volební shromáždění nedorazí alespoň třicet procent, nebudou moci rozhodnout ani o zbytku kandidátní listiny. Navíc pokud je celá procedura nastavená tak, že lze jen velmi obtížně měnit pořadí kandidátů, ve skutečnosti se o žádné reálné rozhodování nejedná.
Jiří Dienstbier společně se spolkem Idealisté.cz plánují v polovině srpna uspořádat schůzku pro členy sociální demokracie, která má za cíl straníky o navrhované podobě volebních řádů informovat. Jiří Dienstbier už minulý týden v rozhovoru pro Deník Referendum upozornil na to, že příprava volebních řádů, která probíhá na úrovni úzkého vedení ČSSD a předsedů krajských organizací, se před členy strany úmyslně tají.