ČSSD: Straníci nakonec budou rozhodovat i o lídrech
Jaroslav BicanSociální demokracie v sobotu rozhodne o volebních řádech pro krajské a senátní volby. Podle návrhu, který se má schvalovat, by členové strany měli rozhodovat i o lídrech kandidátních listin. Možnost měnit jejich pořadí ale zůstává malá.
Ústřední výkonný výbor ČSSD v sobotu rozhodne o volebních řádech pro nadcházející krajské a senátní volby. Ty by měly realizovat princip, který si sociální demokraté schválili ve vnitrostranickém referendu a vložili do stanov, že o konečné podobě kandidátních listin mají rozhodovat v přímém hlasování všichni členové sociální demokracie v příslušném obvodu. Na rozdíl od v létě diskutovaného návrhu dává aktuální verze řádů straníkům možnost rozhodovat rovněž o lídrovi kandidátky.
Druhou změnou oproti návrhu, který byl v posledních týdnech podroben kritice, je vypuštění volebního shromáždění ze způsobů, jak členové strany mohou o kandidátních listinách rozhodnout. Právě u volebního shromáždění bylo zmiňováno, že zde hrozí, že se na jedno místo nesjede dostatečně velký počet straníků, aby bylo hlasování platné.
Rozhodování o lídrech má probíhat tak, že předsednictvo strany shromáždí návrhy od příslušných okresních výkonných výborů a krajských výkonných výborů (KVV) a politického grémia a schválí je či neschválí. Straníkům následně předloží jednoho či více kandidátů na lídra, aby o něm rozhodli. Pokud jich bude více, lídrem se stanem ten s největším počtem hlasů.
Jestliže předsednictvo navrhne pouze jednoho kandidáta, členové strany ho musí schválit více než padesáti procenty všech hlasujících. V případě, že ho neschválí, lídra zvolí předsednictvo na návrh příslušného KVV, které ale musí navrhnout jiného kandidáta než toho, kterého straníci odmítli.
Návrh volebních řádů byl kritizován ministrem pro lidská práva a legislativu Jiřím Dienstbierem. Později se k němu přidal i místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. K tématu se také uskutečnila debata, kterou pořádal spolek Idealisté.cz Ta byla motivována obavou, že budou schválené volební řády, které neumožní, aby o kandidátních listinách rozhodovali skutečně straníci.
K tomu, aby straníci změnili pořadí na kandidátní listině, kterou jim stranické orgány předloží, musí některý z kandidátů získat celých třicet procent preferenčních hlasů. Toho se ale zmíněné změny nedotkly. Naopak v rozhodování o lídrech vedení strany kritice ustoupilo.