Vláda v pondělí vyjádřila souhlas s návrhem zákona o celostátním referendu. Má se v něm rozhodovat o věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu. Vládě byly předloženy dvě varianty toho, co nemůže být předmětem referenda, nakonec prošla ta, která má tento výčet širší.

První varianta z referenda vyjímala hlasování o základních právech a svobodách, státním rozpočtu a o věcech znamenajících zásah do právní úpravy nebo správy daní, poplatků nebo jiných peněžitých plnění. Pomocí referenda rovněž nepůjde schvalovat právní předpisy.

Varianta, kterou odsouhlasila vláda, k výše uvedenému přidává to, že referendem nelze měnit podstatné náležitosti demokratického právního státu a nemůže se v něm rozhodovat ani o porušení závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva. V referendu také nelze hlasovat o ustanovování jednotlivých osob do funkcí, o jejich odvolávání z nich a o individuálních právech a povinnostech.

Podmínkou vypsání referenda je petice, kterou musí podepsat alespoň 250 000 občanů České republiky. Návrh na konání referenda se musí podat do šesti měsíců ode dne, kdy bylo oznámeno zahájení sběru podpisů. Rozhodnutí v referenda je přijato, pokud nadpoloviční většina hlasujících odpoví na otázku položenou v referendu kladně nebo záporně, zároveň se ale musí jednat nejméně o 25 % všech občanů oprávněných v referendu hlasovat. To je každý občan České republiky, který dosáhl věku osmnácti let.

Rozhodnutí přijaté v referendu má mít sílu zákona. Je možné ho měnit pouze na návrh vlády ústavním zákonem, ale jedině během volebního období Poslanecké sněmovny, v němž se referendum konalo, a současně po dobu tří let ode dne oznámení výsledku hlasování.

K přípravě ústavního zákona o celostátním referendu se ve svém programovém prohlášení zavázala vláda. Česká republika ve svém právním řádu tento institut zatím neměla, referenda zde doposud musela být upravována samostatným zákonem.