Kdo se tady má omlouvat

Petr Uhl

Omluva je zvláštní kategorií. Jinak slouží v běžném životě, jinak v právním systému a jinak v politice. Má se omluvit Babiš Šinclovi, nebo komunisté národu? A co ty omluvy vlastně znamenají?

Stranický, ale nerozumný byl požadavek sociálnědemokratického premiéra Bohuslava Sobotky, aby se Andrej Babiš omluvil poslanci a Sobotkově spolustraníkovi Ladislavu Šinclovi za to, že vytáhl ve sporu s ním jak trumpf složku nadepsanou „Šincl“ s novinovými výstřižky o údajně podezřelých finančních transakcích Šinclových příbuzných.

Šlo o politický spor ve Sněmovně o regulaci provizí pro zprostředkovatele životního pojištění.

Babiš tím rozpoutal bouři ve sklenici vody. Ale s tím asi počítal, myslí si, že ve sporech s ČSSD je pevnější v kramflekách, než reálně je. A Sobotka mu na to skočil. Brzo si to ale uvědomil, svůj požadavek zmírnil a Babiše už jen vyzval, aby se s Šinclem sešel a aby se to vyříkali. I to Šincl odmítl.

Spor mezi Babišem a Šinclem mi připadá jako hádka dvou kluků, kteří se obracejí na dospělé slovy „Ale on začal“. Názory na Babiše se různí. Lze třeba ocenit, že několikrát přišel i s něčím prospěšným, a že se dobře bránil proti útokům kvůli svým stykům s příslušníky Státní bezpečnosti. Teď zase podle mne správně prosazuje registrační pokladny a elektronickou evidenci finančních toků firem.

Babiš svým sporem s poslancem Šinclem rozpoutal bouři ve sklenici vody. Ve sporech s ČSSD si věří. Repro DR
×