Nejvyšší správní soud hned dvěma rozsudky zamítl kasační stížnosti Krajského úřadu Plzeňského kraje a firmy Plzeňská teplárenská. Domáhaly se zrušení dvou rozsudků Krajského soudu v Plzni, který zrušil pravomocné územní a stavební rozhodnutí pro spalovnu odpadů v Chotíkově u Plzně.

Soud podle očekávání žalobců Dětí Země a Sdružení pro udržitelný rozvoj obce Chotíkov potvrdil systémovou podjatost krajského úřadu. „Jsme s rozsudky spokojeni a jiný výsledek jsme ani nečekali. Krajský soud v Plzni zrušil územní i stavební rozhodnutí ze závažného podezření na systémovou podjatost celého krajského úřadu odůvodněně a srozumitelně,“ uvedl předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

„Navíc NSS doložil, že při zkoumání podjatosti nelze vylučovat ředitele krajského úřadu, jak si Ministerstvo pro místní rozvoj mylně myslelo,“ dodal. Plzeňský kraj s investorem stavby, Plzeňskou teplárenskou, sepsal v dubnu 2010 dohodu o partnerství, v níž se zavázal k maximální součinnosti při přípravě a realizaci spalovny.

Podle Krajského soudu v Plzni a podle Nejvyššího správního soudu v Brně tak došlo k ukázkové systémové podjatosti krajského úřadu, o odvolání proti územnímu rozhodnutí a proti stavebnímu povolení měl rozhodovat jiný krajský úřad.

„O územním rozhodnutí má nově rozhodnout krajský úřad v Českých Budějovicích, ale je už pět měsíců účelově nečinný, a o stavebním povolení zase krajský úřad v Praze. Do května 2015 měl stavební úřad v Nýřanech zahájit řízení odstranění stavby spalovny, ale je rovněž nečinný,“ popisuje současný stav Patrik.

Plzeňská teplárenská nemá pro svou spalovnu od března letošního roku pravomocné stavební povolení, přesto podle zjištění Dětí Země její výstavba pokračuje za „tichého souhlasu“ stavebního úřadu v Nýřanech, který o čirém ruchu na stavbě nemá zřejmě žádné informace. Spalovna za dvě miliardy korun se přitom staví od září roku 2013 a podle původního plánu má být dokončená již letos v prosinci.

„Ze systémové podjatosti zrušily krajské soudy v roce 2014 i územní rozhodnutí pro spalovny v Karviné a v Komořanech. V těchto případech na vydání stavebního povolení již ani nedošlo,“ připomíná Patrik.

Podle Dětí Země existuje mnoho staveb v České republice, které státní úřady povolují za tiché spolupráce se samosprávou. Příkladem může být plavební kanál u Přelouče přes přírodně cenné Slavíkovy ostrovy, o kterém rozhoduje stavební úřad v Přelouči a krajský úřad v Pardubicích, ačkoliv město i kraj obě stavby několik let prosazují.

Jiným příkladem je odsunutí železničního nádraží v Brně, kde odvolacím orgánem je brněnský magistrát, ačkoliv Brno je jedním ze dvou investorů stavby. V obou případech probíhají územní řízení kolem deseti let.