Občané Chotíkova vyzvali zastupitele obce, aby se zasadili o zastavení výstavby spalovny, označované jako ZEVO Chotíkov. O její výstavbě bude tamní zastupitelstvo jednat 24. ledna, a to v rámci bodu Strategie budoucího vývoje Plzeňské teplárenské, a.s. včetně výstavby Zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO) Chotíkov.

Autoři dokumentu zastupitelům v dlouhém dopise shrnuli důležité poznatky, které by podle nich měli politickou reprezentaci obce vést k zabránění výstavby spalovny. Připomněli také, že teprve po velkém nátlaku široké veřejnosti a především Evropské unie byla vypracována tzv. velká EIA (pouze na spalovnu, nikoli na horkovodní přípojku do Plzně), která nicméně posuzovala pouze ekonomické hledisko a nikoli varianty, které by přihlédly například k ekologickým dopadům či k udržitelnému rozvoji města Plzně a okolí.

„Samozřejmě chápeme, že spalovna je z ekonomického hlediska pro každého podnikatele snem. Každý podnikatel bude rád za to, že mu za dovezený odpad do spalovny zaplatí občané nemalou částku, při jeho spálení vznikne energie, kterou výhodně prodá. Přitom je ještě velká šance, že část celého zařízení budou sponzorovat fondy z EU,“ uvedli autoři dopisu.

„Nelze tedy prodělat! Naprostý ideál . Ale za jakou cenu?,“ dodali s tím, že stačí pouze selský rozum na to si uvědomit, že když se někde spálí devadesát pět tisíc tun odpadu za rok, bude v této lokalitě i v okolí značně zhoršené ovzduší, včetně znečištění celého okolí, zvýší se doprava, hluk i prašnost.

Především se ale podle jejich názoru celý problém s odpadem na Plzeňsku nevyřeší. Připomínají, že se dosud na skládce v Chotíkově ukládalo zhruba třicet tisíc tun odpadu ročně. Nyní se předpokládá, že se spálí pětadevadesát tisíc tun odpadu z celého kraje, přičemž zhruba třetinu bude tvořit popel, který bude nutné opět někam uložit.

„Kde je tedy vlastně úspora kapacity skládky? Nehledě na to, že vznikne nebezpečný odpad (popel), který není možné ani na běžné skládce komunálního odpadu ukládat a bude nutné jej odvážet pryč. A kam? Na to ani ve velké EIA nenajdete odpověď,“ zdůraznili signatáři dokumentu.

S odkazem na zavírání spaloven komunálního odpadu a odklonu k jiným způsobům zpracování například v Itálii či Nizozemsku se pak zastupitelů táží, proč prosazují cestu, o které lze předem říct, že není správná na místo toho, aby podpořili cestu zvýšené recyklace, zpracování a využívání odpadů.

„Vždyť zpracování odpadů souvisí i s kulturou života - a město Plzeň se dokonce stalo Evropským městem kultury v roce 2015. Neměl by být i jedním z nových směrů vytvoření nových způsobů zpracování odpadu?,“ zdůraznili autoři dopisu a připomněli, že již nyní má Plzeň jedno z nejhorších ovzduší v republice.

Zdůraznili také, že využijí všech právních prostředků, které zabrání výstavbě spalovny právě v jejich obci. „Ať už se rozhodnete jakkoli, nám nezbývá, než se bránit proti výstavbě spalovny dokud budeme chtít v Chotíkově žít. Vždyť její výstavba ovlivní životy nejen nás, našich dětí, ale i několika dalších generací v budoucnu,“ vysvětlili představitelé Sdružení pro udržitelný rozvoj obce Chotíkova.

„Dosud nás problematika výstavby spalovny komunálního odpadu stála již mnoho času, sil a prostředků. Jsme však odhodláni za využití všech právních prostředků zabránit výstavbě tohoto zcela nesmyslného zařízení. Nic jiného nám ani nezbývá, chceme-li žít a přežít v Chrtíkově,“ uzavřeli Milan Reiniger, Kateřina Moučková a Michal Moučka dopis zastupitelům.

Kromě obyvatel Chotíkova proti stavbě protestují také Děti Země, další občanská sdružení a Strana zelených. Vážné výhrady vyjádřila i krajská hygienická stanice. Ta už dříve označila spalovnu za velmi závažnou stavbu z hlediska možného dopadu na životní prostředí a zdraví lidí. Doporučila rovněž zvážit, zda navržená lokalita je skutečně ta nejvýhodnější. „(Zamýšlená lokalita se) nachází na návětrné straně Plzně, a navíc v blízkosti rozvoje obytné zástavby," uvedla stanice.

Výstavba spalovny má přijít na tři miliardy korun a měla by vzniknout do konce roku 2016. Investorem je městská firma Plzeňská teplárenská. Podporu má spalovna jak u kraje a města Plzeň, i od svozových firem. Projekt spalovny podpořil také ministr životního prostředí Pavel Drobil.