Poslanecká sněmovna ve středu odsouhlasila Výroční zprávu o hospodaření České televize v roce 2013. Proti hlasoval kompletní klub KSČM, svůj nesouhlas se zprávou vyjádřili dva členové hnutí ANO, dvanáct se jich zdrželo. Sněmovna o zprávě jednala už na začátku dubna, tehdy ale bylo její projednávání přerušeno.

Stávajícímu vedení České televize se tak navzdory opakované kritice podařilo svou pozici aspoň načas uhájit. Pokud totiž poslanci dvakrát za sebou zprávu neschválí, může padnout Rada ČT i samotný generální ředitel. Média o této variantě po celé jaro spekulovala, ostatně vedení České televize čelilo v posledních měsících systematickému tlaku řady politických aktérů.

Do otevřeného střetu s ČT se pustil prezident Miloš Zeman, její zpravodajství obvinil z náklonnosti k TOP 09, senátor a předseda SPO Jan Veleba předložil a následně stáhl zákon, který měnil pravidla pro koncesionářské poplatky, předáci hnutí ANO deklarovali, že chtějí prosadit snížení koncesionářského poplatku a návrat reklamy na kanál ČT1, společnost Agrofert Andreje Babiše si nakonec Radě ČT stěžovala na čtyři reportáže, podle autorů stížnosti byly podjaté, jejich úmyslem prý mělo být poškození pověsti Babišovy společnosti.

Na obranu České televize naopak vystoupili zástupci koaličních sociálních demokratů a lidovců či politici z opoziční TOP 09 a ODS. Mnozí z nich otevřeně hovořili o obavách z rostoucího vlivu Andreje Babiše v médiích. Například podle předsedy lidovců Pavla Bělobrádka jde o nepřípustnou snahu nabourat se do ústavou zaručených práv. „A domnívám se, že je to i precedent. Jde o snahu ovlivnit nezávislost veřejnoprávního média,“ zdůraznil Bělobrádek.

Při středeční schůzi sněmovny nakonec Českou televizi nejostřeji kritizovali komunisté. Poslanec Jiří Valenta se zajímal například o to, proč Zpráva o hospodaření za tok 2013 neobsahuje informace o nákladech na provoz jednotlivých organizačních složek České televize či náklady na výrobu jednotlivých typů pořadů.

„Zajímalo by mne také, proč chybí odůvodnění, analýza toho, proč došlo k úbytku televizních poplatků za léta 2012 a 2013,“ uvedl Valenta. Zprávu o hospodaření České televize navrhoval neschválit a po eventuálním druhém neschválení nastartovat v České televizi ozdravné procesy.

Podobným směrem se ve svém vystoupení ubírala i poslankyně KSČM Gabriela Hubáčková, která si hned na úvod položila otázku, zda vyrovnaný rozpočet České televize není výsledkem toho, že ředitel Dvořák zdědil po svém předchůdci Janečkovi Fond koncesionářských poplatků ve výši několika miliard, z něhož nyní rozpočet dorovnává. Hubáčková se pozastavila i nad tím, že známe pouze plat generálního ředitele, nikoli zbytku managementu.

Podle Hubáčkové má Česká televize jako veřejná korporace povinnost zveřejňovat platy všech osob ve vedoucích funkcích. „Velmi ráda se dozvím náklady na misi České televize v Bruselu, kde je naprosto neviditelná, není schopna reflektovat práci a spektrum názorů českých europoslanců, a to všech politických proudů, a ani činnost evropských institucí, které se dotýkají zájmů České republiky,“ řekla Hubáčková.

Poslanci ANO chtějí měnit mediální zákony

Poslanec ANO Martin Komárek se ohradil proti tomu, aby se politici vyjadřovali k obsahu vysílání České televize, jak to činili někteří poslanci KSČM. Sám Komárek vidí problém v tom, že zákon dává Radě České televize příliš malé pravomoci z hlediska kontroly hospodaření České televize: „Myslím, že ta kontrola má být důsledná a má být i větší účast rady na tvorbě nejen jednoho rámcového rozpočtu, ale vůbec na tvorbě hospodaření České televize,“ zdůraznil Komárek a dodal: „Druhou vadou tohoto zákona je, že televize dává odděleně zprávu o činnosti a zprávu o hospodaření.“

Martin Komárek také kritizoval současnou Radu České televize, která by podle něho mohla i přes své omezené pravomoci, postupovat vůči vedení České televizi, co se týče kontroly jejího hospodaření, asertivněji.

Martin Kolovratník z ANO uvedl, že sněmovní Mediální výbor v současné době řeší změnu legislativy, která by měla vést ke sloučení obou zmíněných zpráv: „To znamená, abychom tu mohli diskutovat o činnosti, o kvalitě nebo nekvalitě jednotlivých pořadů propojeně právě s financováním a s náklady na ty jednotlivé pořady, aby ty zprávy byly shromážděné dohromady.“ Kolovratník také připomněl, že ve Sněmovně diskutovaný zákon o rozšíření pravomocí NKÚ by měl také zavést kontrolu České televize a Českého rozhlasu tímto úřadem.

Změnu zákonů o České televizi a Českém rozhlase připravuje rovněž ministerstvo kultury, jak v Deníku Referendum před časem popsal komentátor Lukáš Jelínek. Na hospodaření televize a rozhlasu by nově dohlížely Správní rada ČT a Správní rada ČRo. Ty by dozorovali především ekonomické aktivity obou subjektů. Jejich členové by museli mít vysokoškolské vzdělání v oboru ekonomie, práva nebo médií a nejméně tři roky praxe v oboru. Nebo nejméně desetiletou praxi a vysokoškolské vzdělání v jiném než uvedeném oboru. Jedná se o inspiraci německým vzorem.