Senátor a předseda Strany práv občanů Jan Veleba stáhl z aktuální schůze pléna Senátu návrh zákona o televizních a rozhlasových poplatcích. Dle svých slov chce absolvovat veřejná slyšení, neboť prý zjistil, že premiér Sobotka osobně přikázal senátorům ČSSD, kterých je v horní komoře třiatřicet, aby návrh nepodpořili. Původně se jich přitom pod návrh sedm podepsalo.

„Chci proto vést kolegy senátory k hlubší debatě o problematice České televize a přesvědčit je o podpoře mé novely. Celá tato záležitost pro mne osobně totiž není jen nějakou povrchní mediální hrou. Sdílím totiž názor nemalé části veřejnosti, že současný stav veřejnoprávních médií je velmi vážný. Zároveň konstatuji, že po veřejném slyšení návrh týkající se koncesionářských poplatků znovu podám,“ zdůraznil.

Veleba chce v návrhu zákona osvobodit od poplatku na dobu pěti let osobu, o které Česká televize zveřejnila nepravdivou informaci. A také ty osoby, které zašlou částku ve výši 1,2 násobku ročního televizního poplatku jako dar ve prospěch příspěvkové organizace nebo veřejné prospěšných právnických osob, jejichž hlavní činností je provoz kulturního zařízení nebo televizního vysílání.

Podle mediálního analytika Milana Šmída jde o nebezpečný útok na financování vysílání veřejné služby, který ohrožuje jeho nezávislost. Populistická výzva politiků směrem občanům: Neplaťte televizní poplatek podle něj vždy najde příznivý ohlas.

Jako příklad připomíná Maďarsko, kde je televize dotovaná a státní. „Polsko zase může sloužit jako příklad toho, když se do zákona o poplatku zabudují četné výjimky osvobozující jeho placení. Dnes tu poplatek platí jen přibližně třicet procent domácností,“ uvedl Šmíd na svém webu.

Velebův návrh přesto mezitím podpořil prezident Miloš Zeman. Česká televize pak — nejspíš v reakci na Zemanův krok — minulé úterý neodvysílala tiskovou konferenci prezidentova mluvčího. A Zeman následně zpochybnil její veřejnoprávní službu.

„Můj osobní názor zní, že ČT bohužel neplní svoji veřejnoprávní funkci a stává se nejenom komerční televizí, ale dokonce špatnou komerční televizí," uvedl prezident minulý týden. Česká televize by podle něj navíc neměla být hlásnou troubou jakékoli politické strany.

„Veřejnoprávní televize není objektivní, je jednostranná, je do značné míry ovlivňována TOP 09 a já to pokládám za neplnění veřejné služby a za neplnění příslušných zákonů, které se k veřejné službě vztahují," vysvětlil mimo jiné Zeman. Své tvrzení pak doložil tím, že současná tisková mluvčí České televize je bývalou mluvčí TOP 09.

Vedení České televize Zemanovu kritiku označilo za bezprecedentní útok na její nezávislost. Údajně nemá za dobu její existence v demokratické společnosti obdoby. „Je o to nebezpečnější, že ho vyslovuje nejvyšší ústavní činitel České republiky," sdělila ČTK mluvčí televize Alžběta Plívová.

Připomněla také, že vyváženost zpravodajství a celkovou kvalitu vysílání České televize hodnotí kontrolní orgán, tedy Rada ČT. „Česká televize vysílá zcela v souladu s platnou legislativou a je rovněž kontrolována ze strany Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Na invektivy prezidenta republiky proto nebudeme dále reagovat a ani se jimi nenecháme zastrašit," dodala.

Českou televizi se pokouší zastrašit i Babiš

Mediální prestřelky mezi prezidentem a Českou televizí se ihned chytla prakticky všechna média. Kauzu komentovali také politici. Například podle předsedy vlády a ČSSD Bohuslava Sobotky jsou koncesionářské poplatky zárukou toho, že Česká televize a Český rozhlas nejsou závislé na podnikatelských skupinách, ani na momentální vládě a mohou nezávisle hájit veřejný zájem.

„Zejména v době, kdy ubývá nezávislých médií a roste mediální vliv nejrůznějších oligarchů, by bylo zrušení koncesionářských poplatků hrubou chybou, která by poškodila demokracii, svobodu slova, českou kulturu a v konečném důsledku i všechny naše občany," napsal předseda vlády.

Páteční Lidové noviny, jejichž majitelem je Babišův Agrofert, pak ve svém titulním článku uvedly, že se Česká televize ocitá v kleštích politiků. „Politici opět ostřelují Českou televizi. Vlivné veřejnoprávní médium kritizuje z jedné strany prezident, z druhé někteří poslanci. Všichni společně jí už tradičně vyčítají ‚neobjektivnost‘,“ uvedli autoři textu Kateřina Eliášová a Tomáš Tománek.

Dotkli se možné příčiny současného zvýšeného zájmu o dění v České televizi. Poslanci mají totiž na stole Výroční zprávu České televize o hospodaření. Pokud by ji dvakrát za sebou neschválili, může padnout televizní rada i samotný generální ředitel. Sněmovna bude navíc v příštích týdnech rozhodovat o pětici nových radních ČT.

A například Martin Kolovrátník z ANO pro Lidové noviny řekl, že negativní názor na Českou televizi převažuje napříč politickým spektrem. „Náš předseda Andrej Babiš několikrát mluvil o tom, že ČT je pod vlivem Kalouska,“ dodal jeho kolega z klubu ANO a předseda volebního výboru Martin Komárek.

To ještě nejspíš netušil, že Agrofert zaslal oficiální stížnost radě ČT. Nelíbí se jim čtyři reportáže České televize, podle autorů stížnosti byly údajně podjaté, jejich úmyslem prý mělo být poškození pověsti Babišovy společnosti.

Autory stížnosti jsou místopředseda představenstva Agrofertu Josef Mráz a členka představenstva Petra Procházková. Podle nich Česká televize „opakovaně zveřejnila řadu neověřených údajů, manipulovala se skutečností a ve svých spekulacích se pohybovala výrazně za hranou tolerance a nadsázky“.

Stěžovatelům vadí čtyři reportáže: Střet zájmů v číslech, Jez? Ano, Z eráru krev neteče a Dřevo pro Babiše. V nich se redaktoři České televize pokoušejí rozkrýt střet zájmů ministra financí, předsedy hnutí ANO a majitele společnosti Agrofert.

Podle představitelů Agrofertu však k žádném střetu zájmů nedochází. Pozoruhodný na jejich stížnosti není pouze fakt, že si stěžují Radě ČT a žádají ji o prozkoumání reportáží, nýbrž že žádají také nápravu.

„Žádáme vás o zjednání nápravy, to je aby bylo od těchto účelově zaměřených pořadů, kde informace jsou podávány tak, že hraničí s pomluvou, upuštěno a příslušní redaktoři a další osoby odpovědné za realizaci shora uvedených reportáží, aby převzali za takové jednání odpovědnost a aby byly vůči nim vyvozeny patřičné důsledky.“

Na stížnost již reagovali mnozí politici. Například podle předsedy lidovců Pavla Bělobrádka jde o nepřípustnou snahu nabourat se do ústavou zaručených práv. „A domnívám se, že je to i precedent. Jde o snahu ovlivnit nezávislost veřejnoprávního média,“ zdůraznil Bělobrádek. „Ve vazbě na vládní angažmá vlastníka Agrofertu jde o nebezpečný a nepřijatelný útok na svobodu médií," člen vedení opoziční ODS Martin Kupka.

Podle Babiše má nicméně Agrofert právo si na Českou televizi stěžovat. Zároveň si prý nemyslí, že by stížnost jeho firmy vytvářela na veřejnoprávní televizi tlak. „To, že jsou tam někdy manipulované reportáže, snad ví každý,“ uvedl Babiš.

Pravdu má minimálně v tom, že si Agrofert, ostatně jako kdokoli jiný v této zemi, může na vysílání České televize stěžovat. Ovšem podstatný je kontext. Babišovo ANO disponuje v dolní komoře téměř čtvrtinou poslanců, je součástí vlády a bude mít nezanedbatelný vliv na schválení či neschválení televizní zprávy o hospodaření. Zároveň bude chtít do Rady nepochybně dosadit sobě blízké lidi.

V neposlední řadě je třeba připomenout, že Babiš vlastní Mf Dnes, Lidové novin, rádio Impuls a pošilhává údajně také po televizi Prima. Bylo by s podivem, pokud by neměl ambici ovládnout i veřejnoprávní televizi. „Sledujeme soustředěný tlak vedený proti ČT. Veleba, Zeman, Babiš,“ napsal ve středu komentátor serveru Aktuálně.cz Martin Fendrych.

A zdůraznil, že média jsou dnes jediná překážka, která Babišovi brání nekontrolovatelně vládnout. „Ne policie, ne opozice (ta je slabá, jen občas se ozve), ale média. Babiš si jich část koupil, leč nestačí to. Média ho stále dál obnažují. Ukazují jej jiného, než jak chce být viděn. Nejvíc je to patrné v médiu nejsilnějším, což je nesporně televize. Přitom dodejme, že Babiš i Zeman jsou v České televizi skoro neustále,“ napsal Fendrych.

Ačkoli má Česká televize značné rezervy a lze ji v řadě ohledů oprávněně kritizovat za její poplatnost pravicovému mediálnímu provozu, v případě Babiše a Zemana je zjevné, že se jedná o snahu mocensky ovlivňovat strukturu a obsah jejího programu i způsob její kontroly. A to je třeba zásadně odmítnout. První příležitostí bude volba nových členů Rady ČT, poslanci ANO by na ni pokud možno neměli mít vůbec žádný vliv.