Nová izraelská vláda sice vznikla v podobě, jíž naznačily březnové volby, namísto šesti očekávaných ji ale tvoří pouze pět politických stran. S jistotou to víme od minulého čtvrtka, kdy složili přísahu noví ministři.

Z obvyklých spojenců staronového premiéra Benjamina Netanjahua odmítl vstoupit do koalice exministr zahraničí Avigdor Liberman se svým uskupením Jisrael bejtenu (Izrael, náš domov) voleným tradičně zejména přistěhovalci z bývalého SSSR.

Hlavním důvodem byl podle Libermana „nedostatečně nacionální charakter“ vlády. Podle pozorovatelů však přešel Jisrael bejtenu do opozice kvůli přílišným ústupkům premiéra stranám Šas a Jednotný judaismus Tóry požadujícím výhody pro ultraortodoxní židy.

Netanjahuův Likud ve vládě doplňují místo obvyklého partnera právě dvě ultraortodoxní strany a spolu s nimi středopravicový a na ekonomiku zaměřený nováček Kulanu (My všichni) exministra financí a odpadlíka z Likudu Mošeho Kachlona a ještě osadnická HaBajit HaJehudi (Židovský domov). Té předsedá Naftali Benet.

V izraelském jednokomorovém parlamentu (Knessetu) se koalice bez Liebermana opírá jen o nejtěsnější většinu — 61 hlasů ze 120. Pozorovatelé proto očekávají, že se Netanjahu bude při eventuálních sporech snažit o obměnu vládního složení směrem k velké koalici se Stranou práce. Současný předseda Strany práce Jicchak Herzog  zatím něco takového odmítá.

„Žádný slušný lídr by se nezapojil do Netanjahuova cirkusu, který byl slepen na poslední chvíli (..) a vše je v něm podřízeno tomu, aby ti, kdo dosud vládli, zůstali déle u moci,“ řekl Herzog při představování nových ministrů v parlamentu.

Podle pozorovatelů se Natanjahu snažil hned po volbách o koalici přednostně právě s Hezogem. Strana práce však letos kandidovala ve spojení s uskupením HaTnua (Hnutí) Cipi Livniové, a tu Natanjahu do vlády nechtěl.

Herzog se přitom rozhodl alianci s Livniovou vystupující pod názvem Sionistický blok udržet. Netanjahu tak musel přejít k dohodě s tradičními partnery.

Smíření s Palestinci? Spíše naopak

Avigdor Liberman byl v posledních vládách považován za zastánce nejradikálnějších řešení a Netanjahu budil nezřídka dojem, že partnera mírní. Před březnovými volbami ovšem i Likud výrazně přitvrdil rétoriku a zvláště HaBajit HaJehudi Naftaliho Beneta je s Liebermanovou stranou Jisrael bejtenu co do radikality postojů srovnatelná.

Pozorovatelé proto očekávají nejen pokračující stagnaci mírového procesu — izraelští zástupci jednali s palestinskými naposledy loni v dubnu —, ale i zvyšování napětí. Likudu pomohl argument akutní hrozby vyhrát volby, HaBajit HaJehudi vyzývá přímo k záborům další půdy a pro voliče ostatních koaličních stran nepatří smíření s Palestinci mezi nejdůležitější témata.

I zahraniční novináři si navíc už všimli, že nová ministryně spravedlnosti Ajelet Šakedová zaujala v minulosti nejen atraktivním vzhledem, ale i militantními a otevřeně rasistickými názory.

Ani z palestinské strany přitom vstřícnost k novému kabinetu nevidět. Režim Mahmúda Abbáse se už několik let snaží o uznání státu Palestina na mezinárodním poli mimo dohodnutý, avšak nefunkční rámec kompromisu s Izraelem. Vláda Hamásu v Gaze pak bojkotuje izraelské kabinety celkově.

Křehká a s rozpory

Většina znalců označuje vzniknuvší vládu nejen za národovecky-pravicovou, ale též za perspektivně velmi slabou. Kulanu Mošeho Kachlona si na Netanjahuovi vymohla právo nehlasovat ve věcech, které jsou v rozporu s jejím programem, s koalicí. Ultraortodoxní strany však mají zároveň slíbeny výhody pro studenty a absolventy náboženských škol typu zproštění vojenské služby, přednostního přidělování bytů či vyšších přídavků na děti, proti nimž Kachlon v minulosti vystupoval.

Krajně kontroverzní předseda strany Šas Arje Deri navíc dostal do správy ministerstvo hospodářství, a to i přesto, že léta 2000-2002 strávil ve vězení odsouzen za korupci. Značná část Likudu se současně netají nespokojeností nad tím, jak byla rozdělena ministerská křesla — na řadu vlivných představitelů strany se totiž nedostalo.

Připočtou-li se velice komplikované osobní vztahy mezi Netanjahuem a předsedou Židovského domova Benetem, a zohlední-li se ještě zmiňovaná těsná většina v Kenssetu, jeví se vskutku moudré na dlouhou životnost vlády nesázet. Stejně pravděpodobné, jako že současná koalice nevydrží, je ovšem dle expertů to, že vládu po eventuální obměně členů povede opět Netanjahu.

Opozici v Knessetu zatím tvoří krom zmiňované Liebermanovy strany Jisrael bejtenu a Sionistického bloku i středolevicová Ješ atid (Budoucnost existuje) vzniklá roku 2012 kolem charismatického Jaira Lapida, důsledně levicová Merec (doslova Verva) a koalice arabských stran Join List — Sjednocená kandidátka.

Další informace:

Haarec What's waiting for the new ministers as they take up their portfolios

Al-Džazíra Israel lurches right with formation of new government

Al-Džazíra Netanyahu's wobbly government: Will it hold?

The Times of Israel Netanyahu in race against clock to please Likud ministers

BBC News Israel's Benjamin Netanyahu agrees coalition deal

Reuters Israeli PM Netanyahu reaches deal to form new government

TruthDig.com Israel’s Government Ratchets Even Further Right: Great Moments in Colonialism

AlternNet.org Israel Will Now Be Ruled by the Most Extreme Right-Wing Government in Its History

The Guardian Shaky Israel coalition spells trouble for Netanyahu and peace process